Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 32

मृगमध्ये स्थितश्चाहं न कंचिदुपरोधये । तां वाचं मानुषीं श्रुत्वा स राजा विस्मयान्वितः

mṛgamadhye sthitaścāhaṃ na kaṃciduparodhaye | tāṃ vācaṃ mānuṣīṃ śrutvā sa rājā vismayānvitaḥ

“ข้าพเจ้ายืนอยู่ท่ามกลางฝูงกวางและมิได้รบกวนผู้ใดเลย” เมื่อได้ยินเสียงมนุษย์เช่นนั้น พระราชาทรงประหลาดใจยิ่งนัก

मृगमध्येin the midst of deer
मृगमध्ये:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootमृग + मध्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति, एकवचन; समासः—मृगाणां मध्ये (षष्ठी-तत्पुरुष)
स्थितःstanding; situated
स्थितः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootस्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'स्थितः' (standing/being situated)
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा विभक्ति, एकवचन (nominative sg.)
not
:
Negation (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
कंचित्anyone
कंचित्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; अनिश्चितार्थक (indefinite: 'anyone')
उपरोधयेI obstruct; I trouble
उपरोधये:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootउप-रुध् (धातु)
Formलट्-लकार (वर्तमान), उत्तमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद (I obstruct/hinder)
ताम्that
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (accusative sg.)
वाचम्speech; words
वाचम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाच् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (accusative sg.)
मानुषीम्human
मानुषीम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमानुषी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण (qualifying 'वाचम्')
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + त्वा (क्त्वान्त)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वकाल (having heard)
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन (nominative sg.)
राजाking
राजा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन (nominative sg.)
विस्मयान्वितःfilled with wonder
विस्मयान्वितः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविस्मय + अन्वित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; समासः—विस्मयेन अन्वितः (तृतीया-तत्पुरुष)

Ṛkṣaśṛṅga (first half), Narrator (second half reporting the king’s reaction)

Tirtha: Revā-khaṇḍa forest-tīrtha environs (contextual)

Type: kshetra

Scene: A king-hunter pauses in astonishment as a human voice arises from among deer in a forest clearing; deer cluster around, the moment suspended between fear and wonder.

Ṛkṣaśṛṅga
R
rājā (king)

FAQs

Non-harming presence is the mark of sanctity; recognition of holiness awakens conscience, shown by the king’s astonishment.

The verse sits within the Revā Khaṇḍa’s sacred narrative milieu; no named tīrtha appears here.

None.