Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 12

प्राणायामैर्दहेद्दोषान् सप्तजन्मार्जितान्बहून् । आपोहिष्ठेति मन्त्रेण प्रोक्षयेदात्मनस्तनुम्

prāṇāyāmairdaheddoṣān saptajanmārjitānbahūn | āpohiṣṭheti mantreṇa prokṣayedātmanastanum

ด้วยปราณายาม พึงเผาผลาญโทษมากมายที่สั่งสมมาถึงเจ็ดชาติ; แล้วด้วยมนตร์ที่ขึ้นต้นว่า “อาโป หิ ษฺฐา…” พึงประพรมกายตนด้วยน้ำเพื่อความบริสุทธิ์

प्राणायामैःby breath-controls
प्राणायामैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्राणायाम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण/Instrumental), बहुवचन; समासः प्राण+आयाम (तत्पुरुष)
दहेत्should burn/destroy
दहेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदह् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
दोषान्faults/impurities
दोषान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदोष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म/Object), बहुवचन
सप्तseven
सप्त:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसप्त (संख्या-प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् संख्या-विशेषण; (समासे पूर्वपदत्वेन)
जन्मbirth
जन्म:
Samasa-upapada (Compound member)
TypeNoun
Rootजन्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासे)
आर्जितान्acquired/accumulated
आर्जितान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआर्जित (कृदन्त; √अर्ज् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘दोषान्’ इति विशेषण
बहून्many
बहून्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; ‘दोषान्’ इति विशेषण
आपःwaters
आपः:
Mantra-quotation (मन्त्रपद)
TypeNoun
Rootआप् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (बहुवचन-प्रातिपदिक), प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; मन्त्रपद-रूपेण
हिष्ठाmost beneficial
हिष्ठा:
Mantra-quotation (मन्त्रपद)
TypeAdjective
Rootहिष्ठा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; मन्त्रपद-रूपेण (आपः इति विशेषण)
इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formइति-प्रयोगः (quotative particle)
मन्त्रेणwith the mantra
मन्त्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन
प्रोक्षयेत्should sprinkle
प्रोक्षयेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र+उक्ष् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
आत्मनःof oneself
आत्मनः:
Shashthi-sambandha (Possessor/षष्ठी)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध/Genitive), एकवचन
तनुम्body
तनुम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतनु (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन

Skanda (deduced: Revā Khaṇḍa narrative instruction)

Tirtha: Revā (Narmadā) tīrtha

Type: kshetra

Listener: nṛpottama (best of kings)

Scene: A pilgrim at the Narmadā’s edge performs prāṇāyāma, then sprinkles water over head and shoulders while softly reciting ‘Āpo hi ṣṭhā…’; the river glows with sanctity, with simple ascetic paraphernalia nearby.

P
Prāṇāyāma
Ā
Āpo hi ṣṭhā (mantra)
P
Purification

FAQs

True tīrtha-purification unites inner discipline (prāṇāyāma) with mantra-based sanctification of the body.

The immediate chapter context includes Sāvitrī-tīrtha within the Revā Khaṇḍa, though this verse emphasizes the rite itself.

Perform prāṇāyāma for doṣa-kṣaya and do prokṣaṇa (sprinkling) while reciting the “Āpo hi ṣṭhā…” mantra.