Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 23

मेघनादसुगम्भीरं सर्वावयवसुन्दरम् । शय्यामध्यगतं देवमपश्यं पुरुषोत्तमम्

meghanādasugambhīraṃ sarvāvayavasundaram | śayyāmadhyagataṃ devamapaśyaṃ puruṣottamam

พระสุรเสียงกึกก้องดุจเมฆครืน งามพร้อมทุกอวัยวะ ข้าพเจ้าได้เห็นพระผู้เป็นบุรุษสูงสุด ประทับอยู่กลางแท่นบรรทม

मेघनादसुगम्भीरम्deep as thunder-cloud sound
मेघनादसुगम्भीरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootमेघनाद (प्रातिपदिक) + सुगम्भीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (मेघनादेन सुगम्भीरः इति)
सर्वावयवसुन्दरम्beautiful in all limbs
सर्वावयवसुन्दरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + अवयव (प्रातिपदिक) + सुन्दर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (सर्वेषाम् अवयवानां सुन्दरम्)
शय्याon the bed
शय्या:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशय्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन
मध्यगतम्gone to/lying in the middle
मध्यगतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootमध्य (प्रातिपदिक) + गत (गम्-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कृदन्तः—क्त (past passive participle) ‘गत’; समासः—तत्पुरुषः (मध्यं गतः)
देवम्the god
देवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अपश्यम्I saw
अपश्यम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलङ्-लकार (अनद्यतनभूत/Imperfect), उत्तमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
पुरुषोत्तमम्the Supreme Person
पुरुषोत्तमम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—कर्मधारयः (उत्तमः पुरुषः)

Unspecified narrator (addressing a king)

Tirtha: Revā (Narmadā) tīrtha (contextual)

Type: kshetra

Scene: A devotee beholds Puruṣottama seated/reclining in the center of a couch, thunder-deep voice implied, the body radiant and perfectly proportioned; the moment is intimate yet cosmic.

P
Puruṣottama

FAQs

The culmination of sacred seeking is direct apprehension of Puruṣottama—beauty and power unified in the divine.

The verse is embedded in the Revā Khaṇḍa milieu; it does not name a single tirtha but reinforces the sanctity of the Revā sacred circuit.

None; it is a darśana-centered narration.