Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 15

न्यासत्रैविध्य-भूतशुद्धि-प्रक्रिया

Threefold Nyāsa and the Procedure of Elemental Purification

देहस्यान्तः प्रविष्टं तं ध्यात्वा हृदयपंकजे । पुनश्चामृतवर्षेण सिंचेद्विद्यामयं वपुः । ततः कुर्यात्करन्यासं करशोधनपूर्वकम् । देहन्यासं ततः पश्चान्महत्या मुद्रया चरेत्

dehasyāntaḥ praviṣṭaṃ taṃ dhyātvā hṛdayapaṃkaje | punaścāmṛtavarṣeṇa siṃcedvidyāmayaṃ vapuḥ | tataḥ kuryātkaranyāsaṃ karaśodhanapūrvakam | dehanyāsaṃ tataḥ paścānmahatyā mudrayā caret

เมื่อเพ่งภาวนาถึงพระศิวะผู้เสด็จสถิตภายในกาย ณ ดอกบัวแห่งหทัยแล้ว พึงรดกายอันเป็นมนตราด้วยสายฝนอมฤตอีกครั้ง จากนั้นชำระมือก่อนแล้วทำกรนยาสะ ต่อด้วยเทหนยาสะ แล้วจึงปฏิบัติมหามุทรา

देहस्यof the body
देहस्य:
सम्बन्ध (षष्ठी/Genitive relation)
TypeNoun
Rootदेह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन
अन्तःinside
अन्तः:
अधिकरण (Locative sense/स्थान)
TypeIndeclinable
Rootअन्तः (अव्यय/प्रातिपदिक-निपात)
Formअव्यय; स्थानवाचक क्रियाविशेषण (adverb of place)
प्रविष्टम्entered
प्रविष्टम्:
कर्म (object-qualifier)
TypeAdjective
Rootप्र-विश् (धातु)
Formक्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन; ‘तं’ इति सर्वनाम्ना सह विशेषण
तम्him/that (deity)
तम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
ध्यात्वाhaving meditated (on)
ध्यात्वा:
पूर्वकाल (prior action)
TypeIndeclinable
Rootध्या (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund/absolutive)
हृदयपंकजेin the heart-lotus
हृदयपंकजे:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहृदय + पंकज (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (हृदयस्य पंकजम्); नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन
पुनःagain
पुनः:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अमृतवर्षेणwith a shower of nectar
अमृतवर्षेण:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअमृत + वर्ष (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (अमृतस्य वर्षः); पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन
सिञ्चेत्should sprinkle
सिञ्चेत्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootसिच् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
विद्यामयम्made of/filled with vidyā (mantric knowledge)
विद्यामयम्:
कर्म (object-qualifier)
TypeAdjective
Rootविद्या + मय (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष/उपपद-समास (विद्यया मयः = filled with knowledge/mantra); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘वपुः’ इति विशेष्य
वपुःbody/form
वपुः:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवपुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
ततःthen
ततः:
काल/क्रम (sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक (then/thereafter)
कुर्यात्should do
कुर्यात्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
करन्यासम्hand-nyāsa (placing on hands)
करन्यासम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकर + न्यास (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (करे न्यासः / करस्य न्यासः); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
करशोधनपूर्वकम्preceded by purification of the hands
करशोधनपूर्वकम्:
क्रियाविशेषण (manner/qualification)
TypeAdjective
Rootकर + शोधन + पूर्वक (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (करशोधनं पूर्वं यस्य); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘करन्यासम्’ इति विशेषण
देहन्यासम्body-nyāsa
देहन्यासम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेह + न्यास (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (देहे न्यासः / देहस्य न्यासः); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
ततःthen
ततः:
काल/क्रम
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक
पश्चात्afterwards
पश्चात्:
काल (time)
TypeIndeclinable
Rootपश्चात् (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (afterwards)
महत्याgreat
महत्या:
करण (Instrument-qualifier)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; ‘मुद्रया’ इति विशेषण
मुद्रयाwith (the) mudrā (ritual gesture)
मुद्रया:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमुद्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
चरेत्should perform/practice
चरेत्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootचर् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Suta Goswami (narrating the Vāyavīya teachings to the sages at Naimiṣāraṇya)

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Dakṣiṇāmūrti

Role: teaching

S
Shiva

FAQs

It teaches internalized Shaiva worship: Śiva is contemplated as the indwelling Lord in the heart-lotus, and the practitioner sanctifies the embodied self into a mantra-formed (vidyāmaya) instrument fit for grace (anugraha) and liberation.

Nyāsa and mudrā are supports for Saguna upāsanā: by installing mantra-power in hands and limbs, the devotee makes the body a living temple for Śiva, complementing external Linga worship with inner realization of the same Pati within.

Meditate on Śiva within the heart, visualize an amṛta-shower purifying the mantra-body, then perform hand purification, kara-nyāsa, deha-nyāsa, and conclude by applying the prescribed great mudrā.