Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 22

पशुपाशपतिज्ञान-प्राप्तिः

Acquisition of Paśupati–Pāśa Knowledge

वायुरुवाच । आवृतिर्व्यपिनो ऽपि स्याद्व्यापि यस्मात्कलाद्यपि । हेतुः कर्मैव भोगार्थं निवर्तेत मलक्षयात्

vāyuruvāca | āvṛtirvyapino 'pi syādvyāpi yasmātkalādyapi | hetuḥ karmaiva bhogārthaṃ nivarteta malakṣayāt

วายุกล่าวว่า แม้ผู้ทรงแผ่ซ่านทั่วก็อาจมี ‘อาวฤติ’ คือม่านจำกัดได้ เพราะอำนาจปกคลุมที่เริ่มด้วยกลาและสิ่งอื่น ๆ ก็แผ่ซ่านอยู่เช่นกัน เพื่อการเสวยภพ (โภคะ) กรรมนั่นเองเป็นเหตุ; และเมื่อมลทินเสื่อมสิ้น กรรมนั้นย่อมสิ้นฤทธิ์ผูกพัน

वायुःVāyu
वायुः:
कर्ता (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootवायु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
आवृतिःcovering/veiling; limitation
आवृतिः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootआवृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
व्यपिनःof the all-pervading (one)
व्यपिनः:
सम्बन्ध (Genitive relation/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootव्यापिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; ‘of the all-pervading’
अपिalso/even
अपि:
सम्बन्ध (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle), समुच्चय/अपवादार्थे ‘also/even’
स्यात्may be / would be
स्यात्:
क्रिया (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
व्यापिall-pervading
व्यापि:
विशेषण (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्यापिन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अव्ययवत् प्रयोगः (adjectival predicate)
यस्मात्because (from the fact) that
यस्मात्:
अपादान (Cause/source/अपादान)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; हेत्वर्थे
कला-आदिfrom/than kalā and the rest
कला-आदि:
अपादान (Ablative comparison/source/अपादान)
TypeNoun
Rootकला (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (determinative) ‘कलादि’ = ‘कला च आदयः च’ (आदि-प्रयोगः); नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन; ‘from/than kalā etc.’
अपिalso/even
अपि:
सम्बन्ध (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle)
हेतुःcause
हेतुः:
कर्ता/प्रधाना (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
कर्मaction/karma
कर्म:
सम्बन्ध/विशेष्य (Apposition to हेतुः/विशेष्य)
TypeNoun
Rootकर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
एवindeed/only
एव:
सम्बन्ध (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (restrictive particle)
भोग-अर्थम्for enjoyment
भोग-अर्थम्:
प्रयोजन (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootभोग (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी-तत्पुरुष/प्रयोजनार्थकः ‘भोगाय अर्थः’; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; प्रयोजन (purpose)
निवर्तेतwould cease/turn back
निवर्तेत:
क्रिया (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootनि-वृत् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; आत्मनेपद
मल-क्षयात्from the destruction of impurity
मल-क्षयात्:
अपादान (Cause/source/अपादान)
TypeNoun
Rootमल (प्रातिपदिक) + क्षय (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष ‘मलस्य क्षयः’; पुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन

Vayu

Tattva Level: pasha

Shiva Form: Sadāśiva

S
Shiva

FAQs

It explains Shaiva Siddhanta bondage: even the all-pervading Self appears limited due to pervasive coverings (kalā and related limiting factors), and karma binds only as long as impurity (mala) remains; liberation follows the waning of mala and the cessation of binding karma.

Worship of Shiva as Linga/Saguna Shiva is a practical means to reduce mala through devotion, right conduct, and grace-oriented practice; as mala diminishes, karmic compulsion for bhoga weakens, aligning the devotee with Shiva’s all-pervading nature.

A clear takeaway is karma-purification and mala-kṣaya through Shiva-upāsanā—regular japa of the Pañcākṣarī ("Om Namaḥ Śivāya"), vibhūti (Tripuṇḍra) as a reminder of purity, and disciplined yoga/meditation to lessen karmic impulses.