Previous Verse
Next Verse

Shloka 42

इन्द्रजित्-वधः

The Slaying of Indrajit

तस्मैदृढतरंक्रुद्धोजघानगदयाहयान् ।।।।विभीषणोमहातेजारावणेस्सदुरात्मनः ।

tasmai dṛḍhataraṃ kruddho jaghāna gadayā hayān | vibhīṣaṇo mahātejā rāvaṇes sa durātmanaḥ ||

แล้ววิภีษณะผู้มีเดชยิ่ง โกรธเกรี้ยวนัก จึงฟาดด้วยคทาอย่างหนักหน่วงใส่ราวณียะผู้ใจชั่ว (อินทรชิต) พร้อมทั้งม้าศึกของเขา

तस्मैto him
तस्मै:
सम्प्रदान (Dative/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे, चतुर्थी-विभक्तिः (4th/Dative), एकवचनम्; सर्वनाम
दृढतरम्more forcefully / very firmly
दृढतरम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootदृढ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; तरप्-प्रत्ययान्त (comparative)
क्रुद्धःangry
क्रुद्धः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootक्रुध् (धातु) → क्रुद्ध (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), एकवचनम्; भूतकृदन्तः (क्त/PPP)
जघानstruck / slew
जघान:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootहन् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः (3rd person), एकवचनम्
गदयाwith a mace
गदया:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (3rd/Instrumental), एकवचनम्
हयान्horses
हयान्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), बहुवचनम्
विभीषणःVibhishana
विभीषणः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविभीषण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), एकवचनम्
महातेजाःof great splendor
महातेजाः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहातेजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), एकवचनम्; समासः: महत् + तेजस् (विशेषण-विशेष्यभावः)
रावणेin/against Ravana (Ravana’s side)
रावणे:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरावण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (7th/Locative), एकवचनम्
सःhe
सः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), एकवचनम्; सर्वनाम
दुरात्मनःof the evil-minded one
दुरात्मनः:
सम्बन्ध (Genitive/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootदुरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः (6th/Genitive), एकवचनम्; समासः: दुर् + आत्मन्

Brilliant Vibheeshana struck evil minded Indrajith, his horses and elephants with his mace.

V
Vibhīṣaṇa
I
Indrajit
R
Rāvaṇa
M
mace (gadā)
H
horses

FAQs

It shows righteous resistance: Vibhīṣaṇa fights to uphold Rāma’s cause (seen as Dharmic). Yet it also acknowledges the human surge of anger, reminding that even just combat should be governed by discipline.

Vibhīṣaṇa counters Indrajit’s arrow attack by striking him (and his team) with a mace, disrupting his mobility.

Courage and steadfastness—Vibhīṣaṇa does not retreat despite being wounded and attacked in front of both armies.