Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

इन्द्रजित्–लक्ष्मण संवादः तथा युद्धप्रवृत्तिः

Indrajit and Lakshmana: War-Boasts, Rebuke, and the Clash

हनुमत्पृष्ठरूढमुदस्थरविप्रभम् ।उवाचैनंसमारब्ध: सौमित्रिंसविभीषणम् ।।।।तांश्चवानरशार्दूलान् पश्यध्वंमेपराक्रमम् ।

hanumatpṛṣṭharūḍham udastharaviprabham |

uvācainaṃ samārabdhaḥ saumitriṃ savibhīṣaṇam ||

tāṃś ca vānaraśārdūlān paśyadhvaṃ me parākramam ||

ครั้นเห็นโสมิตรีลักษมณะประทับบนหลังหนุมาน สว่างดุจอาทิตย์อุทัย อินทรชิตผู้เตรียมเข้าประจัญบาน (โดยมีวิภีษณะอยู่ใกล้) จึงกล่าวแก่เขาและเหล่าวานรผู้กล้า: “จงดูเดชานุภาพของเราเถิด!”

हनुमत्of Hanuman
हनुमत्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Roothanumat (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-सम्बन्धे (genitive sense) एकवचन; समासपूर्वपदत्वात् प्रातिपदिकरूपम्
पृष्ठon the back
पृष्ठ:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootpṛṣṭha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन (locative)
रूढम्mounted
रूढम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootrūḍha (कृदन्त-प्रातिपदिक; √ruh (धातु))
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) — ‘mounted’
उदस्थरविप्रभम्shining like the sun at the eastern mountain
उदस्थरविप्रभम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootudasta + ravi + prabha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुषः—उदस्ते (उदयस्थे) रविः यस्य/यथा सः (sun-at-eastern-mountain-like)
उवाचspoke
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
एनम्him
एनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootidam (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
समारब्धःhaving engaged (in action)
समारब्धः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsam + ārabdha (कृदन्त-प्रातिपदिक; √rabh (धातु))
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) — ‘having begun/engaged’
सौमित्रिम्Saumitra (Lakshmana)
सौमित्रिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsaumitri (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सविभीषणम्together with Vibhishana
सविभीषणम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootsa + vibhīṣaṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सह-तत्पुरुषः (विभीषणेन सह)
तान्those (them)
तान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; सर्वनाम
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
वानरशार्दूलान्tigers among the monkeys
वानरशार्दूलान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvānara + śārdūla (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (वानराणां शार्दूलाः)
पश्यध्वम्behold/see
पश्यध्वम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootdṛś (धातु; paśya-आदेश)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
मेmy
मे:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी-एकवचन रूपम् (genitive/dative ‘my/to me’); अत्र षष्ठी (my)
पराक्रमम्valor
पराक्रमम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootparākrama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन

Then both the great warriors Lakshmana and Indrajith fought discharging many arrows, like lions among humans and Rakshasas respectively, looking out and seeking, dropping, and falling one over the other and stayed joyful.।। ityārṣēvāmalīkīyēśrīmadrāmāyaṇēādikāvyēyuddhakāṇḍēaṣṭā.śītitamassargaḥ ।।This is the end of the eighty eighth sarga of Yuddha Kanda of the first epic the holy Ramayana composed by sage Valmiki.

L
Lakṣmaṇa (Saumitri)
H
Hanumān
V
Vibhīṣaṇa
V
Vānara warriors
I
Indrajit (Meghanāda)

FAQs

The verse contrasts dharmic restraint with adharma’s pride: Indrajit’s boast (“see my prowess”) signals ego-driven violence, while Lakṣmaṇa’s presence with allies signals duty-bound defense.

Indrajit challenges Lakṣmaṇa (mounted on Hanumān) and addresses the Vānara warriors, initiating open combat.

Hanumān’s supportive service (sevā) and Lakṣmaṇa’s readiness to protect; Indrajit’s confidence is highlighted as a foil to dharmic humility.