Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

इन्द्रजितो मायासीतावधः

Indrajit’s Illusory Sita Episode and Hanuman’s Rebuke

तद्वानरबलंदृष्टवारावणिःक्रोधमूर्छितः ।कृत्वाविकोशंनिस्त्रिंशंमूर्ध्निसीतामकर्षयत् ।।।।

tad vānarabalaṃ dṛṣṭvā rāvaṇiḥ krodha-mūrchitaḥ | kṛtvā vikośaṃ nistriṃśaṃ mūrdhni sītām akarṣayat ||

ครั้นเห็นกองทัพวานรนั้น ราวณิผู้ถูกความโกรธครอบงำจนคล้ายสลบ ก็ชักพระแสงดาบออก แล้วคว้าจับเส้นผมบนเศียรของนางสีดา ลากกระชากไป

तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Acc), एकवचन; सर्वनाम
वानरबलम्the vanara army
वानरबलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवानर + बल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (वानराणां बलम्)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive), 'having seen'
रावणिःRāvaṇa's son (Indrajit)
रावणिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootरावणि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
क्रोधमूर्छितःfaint/deluded with anger
क्रोधमूर्छितः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्रोध + मूर्छित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तृतीया-तत्पुरुषः (क्रोधेन मूर्छितः); मूर्छित = मूर्छ्(धातु) क्त-प्रत्ययान्त (PPP)
कृत्वाhaving made
कृत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), 'having done/made'
विकोशम्unsheathed
विकोशम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविकोश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (unsheathed/drawn)
निस्त्रिंशम्sword
निस्त्रिंशम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootनिस्त्रिंश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
मूर्ध्निon the head/forehead
मूर्ध्नि:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootमूर्धन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (Loc), एकवचन
सीताम्Sītā
सीताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अकर्षयत्dragged/pulled
अकर्षयत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृष् (धातु)
Formलङ् (Imperfect/past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; causative sense possible by context 'dragged/pulled'

Indrajith saw the Vanara army coming towards him, deluded with anger, unsheathed the sword and touched Sita's forehead.

R
Rāvaṇi (Indrajit)
S
Sītā
V
vānaras (vānara army)
S
sword (nistriṃśa)

FAQs

Adharma is marked by violence against the defenseless: rage turns into sacrilege when a warrior threatens a captive woman to break an enemy’s resolve.

As the vānaras surge forward, Indrajit responds by escalating the deception into a direct threat against Sītā.

By contrast (negative emphasis), the verse highlights the absence of kṣānti (restraint) and the collapse of warrior-ethics in Indrajit’s conduct.