Previous Verse
Next Verse

Shloka 39

युद्धे अङ्गद-मैन्द-द्विविद-राक्षसयुद्धम्; कुम्भस्य प्रादुर्भावः तथा सुग्रीवेण पराभवः

Sarga 76: Angada and the Vanara chiefs battle Kampana, Prajaṅgha, Yūpākṣa, Śoṇitākṣa; Kumbha enters and is checked by Sugrīva

तस्यतच्छुशुभेभूयस्सशरंधनुरुत्तमम् ।विद्युदैरावतार्चिष्मद्िद्वतीयेन्द्रधनुर्यथा ।।।।

tasya tac chuśubhē bhūyaḥ saśaraṃ dhanur uttamam |

vidyud-airāvata-arcīṣmad dvitīya indradhanur yathā ||

แล้วคันศรอันประเสริฐของเขา เมื่อมีศรพาดพร้อม ก็ยิ่งทอประกายงาม—ดุจเมฆฝนที่สว่างด้วยสายฟ้า—ประหนึ่งเป็นสายรุ้งของพระอินทร์อีกคันหนึ่ง

तस्यof him / his
तस्य:
सम्बन्ध (Sambandha)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक-सम्बन्धे, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; सर्वनाम
तत्that
तत्:
कर्ता (Karta/Subject; refers to धनुः)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
शुशुभेshone
शुशुभे:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootशुभ् (धातु)
Formलिट् (Perfect), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
भूयःagain / more
भूयः:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootभूयस् (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
स-शरम्with arrows
स-शरम्:
विशेषण (Viśeṣaṇa of धनुः)
TypeAdjective
Rootस (सह) + शर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष (सह-समास: ‘शरैः सह’)
धनुःbow
धनुः:
कर्ता (Karta/Subject; apposition to तत्)
TypeNoun
Rootधनुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (Nominative), एकवचन
उत्तमम्excellent
उत्तमम्:
विशेषण (Viśeṣaṇa of धनुः)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
विद्युत्-ऐरावत-अर्चिष्मत्shining like lightning and Airavata
विद्युत्-ऐरावत-अर्चिष्मत्:
विशेषण (Viśeṣaṇa of इन्द्रधनुः/धनुः in simile)
TypeAdjective
Rootविद्युत् + ऐरावत + अर्चिष्मत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (उपमान/विशेषण-सम्बन्ध: ‘विद्युद्भिः ऐरावतवत् अर्चिष्मत्’ = lightning-and-Airavata-like shining)
द्वितीय-इन्द्रधनुःa second rainbow
द्वितीय-इन्द्रधनुः:
उपमान (Upamāna/Standard of comparison)
TypeNoun
Rootद्वितीय + इन्द्रधनुस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारय (‘द्वितीयम् इन्द्रधनुः’)
यथाas / like
यथा:
सम्बन्धसूचक (Upamā-sūcaka)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमा-प्रयोगे (comparative particle)

Those best arrows fixed to the bow were shining like the cloud with flashes of lightning, and like a second bow of Indra.

K
Kumbha (implied by context)
I
Indra

FAQs

The verse primarily uses auspicious imagery to mark a decisive moment; ethically, it implies that power must be wielded with awareness and purpose, not mere display.

As Kumbha prepares his attack, his armed bow is described with a vivid simile—shining like lightning and like Indra’s rainbow.

Tejas (radiance, formidable presence) accompanying readiness and skill.