Previous Verse
Next Verse

Shloka 39

शरबन्धनम् (The Binding by Arrows) / Indrajit’s Illusory Assault and the Vanaras’ Consolation

अथवारक्ष्यतांरामोयावत्संज्ञाविपर्ययः ।।6.46.39।।लब्धसंज्ञौहिकाकुत्स्थौभयंनौव्यपनेष्यतः ।

athavā rakṣyatāṃ rāmo yāvat saṃjñā-viparyayaḥ | labdha-saṃjñau hi kākutsthau bhayaṃ nau vyapaneṣyataḥ ||

หรือมิฉะนั้น จงพิทักษ์พระศรีรามไว้จนกว่าภาวะหมดสติจะผ่านพ้นไป เพราะเมื่อกากุตสถะทั้งสองพระองค์ทรงได้สติแล้ว ย่อมขจัดความหวาดกลัวของพวกเราได้

अथवाor else
अथवा:
सम्बन्ध (disjunctive connector)
TypeIndeclinable
Rootअथवा (अव्यय)
Formविकल्प-अव्यय (or else)
रक्ष्यताम्let (him) be protected
रक्ष्यताम्:
क्रिया (आज्ञा)
TypeVerb
Rootरक्ष् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (Passive imperative): ‘let (him) be protected’
रामःRama
रामः:
कर्म (Passive subject/कर्मणि कर्तृस्थानी)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
यावत्until
यावत्:
कालाधिकरण-निर्देशक
TypeIndeclinable
Rootयावत् (अव्यय)
Formअवधि-अव्यय (until/as long as)
संज्ञाविपर्ययःloss/derangement of consciousness
संज्ञाविपर्ययः:
कर्ता (Subject of implied ‘asti’/state)
TypeNoun
Rootसंज्ञा + विपर्यय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुष (संज्ञायाः विपर्ययः)
लब्धसंज्ञौhaving regained consciousness (both)
लब्धसंज्ञौ:
विशेषण
TypeAdjective
Rootलब्ध + संज्ञा (प्रातिपदिक; √लभ् से क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन; तत्पुरुष (लब्धा संज्ञा ययोः) विशेषण (काकुत्स्थौ)
हिindeed
हि:
सम्बन्ध (particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
काकुत्स्थौthe two Kakutsthas (Rama and Lakshmana)
काकुत्स्थौ:
कर्ता (Subject of vyapaneṣyataḥ)
TypeNoun
Rootकाकुत्स्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन
भयम्fear
भयम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
नौof us
नौ:
सम्बन्ध (Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-द्विवचन सर्वनाम, षष्ठी/चतुर्थी-रूप (enclitic) = ‘of us/for us’; अत्र ‘of us’
व्यपनेष्यतःwill remove/dispel
व्यपनेष्यतः:
क्रिया
TypeVerb
Rootवि + अप + नी (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple future), प्रथमपुरुष, द्विवचन; परस्मैपद

"Or else till they become conscious, protect the Kakuthsa princes. When they become conscious, they can get rid of our fear."

R
Rāma
L
Lakṣmaṇa
V
Vibhīṣaṇa
S
Sugrīva

FAQs

Dharma is expressed as protective responsibility: even in crisis, one must safeguard the righteous leader and maintain hope grounded in truth and past virtue.

Rāma and Lakṣmaṇa appear unconscious on the battlefield; Vibhīṣaṇa advises guarding them until they recover, assuring the army that fear will then subside.

Prudence and steadfast guardianship—acting calmly to protect those who embody dharma.