Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

सीताहरण

विलापः / The Lament at Jatāyu and the Abduction of Sītā

प्रहृष्टा व्यथिताश्चासन्सर्वे ते परमर्षयः।।।।दृष्ट्वा सीतां परामृष्टां दण्डकारण्यवासिनः।रावणस्य विनाशं च प्राप्तं बुद्ध्वा यदृच्छया।।।।

prahṛṣṭā vyathitāś cāsan sarve te paramarṣayaḥ |

dṛṣṭvā sītāṃ parāmṛṣṭāṃ daṇḍakāraṇyavāsinaḥ |

rāvaṇasya vināśaṃ ca prāptaṃ buddhvā yadṛcchayā ||

บรรดามหาฤๅษีผู้ยิ่งใหญ่ทั้งหลาย ผู้พำนักในป่าทัณฑกะ ต่างทั้งยินดีและระทมพร้อมกัน: ระทมเมื่อเห็นนางสีดาถูกฉกชิง แต่ยินดีเมื่อรู้ตามกระแสเหตุการณ์ว่า ความพินาศของทศกัณฐ์ได้ใกล้เข้ามาแล้ว

दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वकाल-क्रिया (Pūrvakāla-kriyā)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तः (Gerund/Absolutive), पूर्वकालिक-क्रिया (having seen)
सीताम्Sita
सीताम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्
परामृष्टाम्assaulted/abducted
परामृष्टाम्:
कर्म (Karma; qualifier)
TypeVerb
Rootपरा + मृश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्तः (Past passive participle, क्त), स्त्रीलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्; 'सीताम्' इत्यस्य विशेषणम्
दीनाम्distressed
दीनाम्:
कर्म (Karma; qualifier)
TypeAdjective
Rootदीन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्; 'सीताम्' इत्यस्य विशेषणम्
दिव्येनdivine
दिव्येन:
करण (Karaṇa; qualifier)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे/पुंलिङ्गे, तृतीया, एकवचनम्; 'चक्षुषा' इत्यस्य विशेषणम्
चक्षुषाwith (his) eye/vision
चक्षुषा:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootचक्षुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, तृतीया, एकवचनम्
कृतम्done/accomplished
कृतम्:
क्रिया-भाव (Predicative state)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्तः (Past passive participle), नपुंसकलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; विधेय (predicate)
कार्यम्the task
कार्यम्:
कर्ता (Karta; grammatical subject of 'कृतम्' as impersonal predicate)
TypeNoun
Rootकार्य (प्रातिपदिक; कृ-धातोः यत्-प्रत्यय)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; 'कृतम्' इत्यस्य सह विधेयम्
इतिthus
इति:
वाक्य-सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्ययम्
श्रीमान्glorious
श्रीमान्:
कर्ता (Karta; qualifier)
TypeAdjective
Rootश्रीमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; 'पितामहः' इत्यस्य विशेषणम्
व्याजहारsaid/uttered
व्याजहार:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootवि + आ + हृ (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
पितामहःPitāmaha (Brahmā)
पितामहः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपितामह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्

All the great seers residing in Dandaka forest felt both happy and sad, happy because the destruction of Ravana is at hand and sad because Sita was in distress.

S
Sītā
D
Daṇḍaka forest
P
Paramarṣis (great seers)
R
Rāvaṇa

FAQs

Dharma includes both compassion for the afflicted and confidence that adharma carries the seed of its own downfall. The seers’ mixed emotions show moral sensitivity without losing faith in the ultimate triumph of righteousness.

After Sītā’s abduction, the forest sages perceive the gravity of her suffering and simultaneously recognize that this event signals the approaching end of Rāvaṇa.

The sages’ virtue: karuṇā (compassion) joined with dhārmic discernment—seeing beyond immediate tragedy to the restoration of moral order.