Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

तापसाश्रममण्डलदर्शनम्

Entering Dandaka and Meeting the Sages

पूजितं च प्रनृत्तं च नित्यमप्सरसां गणैः।विशालैरग्निशरणैः स्रुग्भाण्डैरजिनैः कुशैः।।3.1.4।।समिद्भिस्तोयकलशैः फलमूलैश्च शोभितम्।आरण्यैश्च महावृक्षैः पुण्यैस्स्वादुफलैर्वृतम्।।3.1.5।।

samidbhis toyakalaśaiḥ phalamūlaiś ca śobhitam |

āraṇyaiś ca mahāvṛkṣaiḥ puṇyaiḥ svāduphalair vṛtam ||

อาศรมงดงามด้วยฟืนสำหรับบูชา หม้อน้ำ ผลไม้และรากไม้ และถูกโอบล้อมด้วยไม้ใหญ่แห่งพงไพรอันศักดิ์สิทธิ์ ซึ่งเต็มไปด้วยผลหวานชื่น

samidbhiḥwith fuel-sticks
samidbhiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootsamit/samid (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (Instr/करण), बहुवचन
toya-kalaśaiḥwith water-pots
toya-kalaśaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Roottoya (प्रातिपदिक) + kalaśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instr), बहुवचन; तत्पुरुष: ‘तोयस्य कलशाः’
phala-mūlaiḥwith fruits and roots
phala-mūlaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootphala (प्रातिपदिक) + mūla (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (Instr), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्व: ‘फलानि च मूलानि च’
caand
ca:
Samuccaya-dyotaka (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
śobhitamadorned
śobhitam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootśobhita (कृदन्त; √śubh/√śobh धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्यय
āraṇyaiḥforest-born, wild
āraṇyaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootāraṇya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसक/पुं (contextual), तृतीया (Instr), बहुवचन; ‘महावृक्षैः…’ इत्यस्य विशेषणम्
caand
ca:
Samuccaya-dyotaka (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
mahā-vṛkṣaiḥwith great trees
mahā-vṛkṣaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootmahā (प्रातिपदिक) + vṛkṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instr), बहुवचन; कर्मधारय: ‘महान्तः वृक्षाः’
puṇyaiḥholy, auspicious
puṇyaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpuṇya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसक/पुं (contextual), तृतीया (Instr), बहुवचन; ‘स्वादुफलैः’ इत्यस्य विशेषणम्
svādu-phalaiḥwith sweet fruits
svādu-phalaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootsvādu (प्रातिपदिक) + phala (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (Instr), बहुवचन; कर्मधारय: ‘स्वादूनि फलानि’
vṛtamsurrounded
vṛtam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootvṛta (कृदन्त; √vṛ धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्यय

Having said so, the ascetics offered with reverence fruits, roots, flowers and other forest products to Rama and Lakshmana.

P
phala (fruit)
M
mūla (roots)

FAQs

Dharma is shown as harmony of ritual duty and simplicity: the āśrama’s needs (water, fuel, roots, fruits) support sacred practice without luxury or exploitation.

Continuing the description, the poet lists the practical and sacred resources that sustain ascetic life in the forest.

Contentment and disciplined sufficiency (santoṣa, aparigraha) are implied by reliance on modest forest resources.