Shloka 28

ह्यद्येन वायुना युक्तं पुष्पगन्धावृतेन हि । पश्यमानो मुनिं राजा ददर्श हुतभुक्प्रभम् ॥ २८ ॥

hyadyena vāyunā yuktaṃ puṣpagandhāvṛtena hi | paśyamāno muniṃ rājā dadarśa hutabhukprabham || 28 ||

เมื่อถูกพัดพามาด้วยลมเดียวกันที่อบอวลด้วยกลิ่นดอกไม้ พระราชาทอดพระเนตรเห็นฤๅษีผู้รุ่งโรจน์ดุจไฟบูชายัญ

हिindeed
हि:
निपात (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात-अव्यय (particle; emphasis/indeed)
अद्येनby/with (this) day
अद्येन:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन (अद्य = ‘today/this day’; instrumental ‘by/with today’s’)
वायुनाby the wind
वायुना:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवायु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
युक्तम्joined/combined
युक्तम्:
विधेय-विशेषण (Predicative/विधेय)
TypeAdjective
Root√युज् (धातु) → युक्त (कृदन्त, भूतकर्मणि)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; (वायुनाऽद्येन) इत्याभ्यां सह ‘युक्तम्’
पुष्प-गन्ध-आवृतेनwith (wind) covered by flower-fragrance
पुष्प-गन्ध-आवृतेन:
करण (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootपुष्प (प्रातिपदिक) + गन्ध (प्रातिपदिक) + आवृत (कृदन्त; आ√वृ)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; Tatpuruṣa (तृतीया-तत्पुरुषः) ‘पुष्पगन्धेन आवृतम्’ (covered with flower-fragrance)
हिindeed
हि:
निपात (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात-अव्यय (particle; emphasis)
पश्यमानःwhile seeing
पश्यमानः:
कर्ता (Agent/कर्ता)
TypeAdjective
Root√पश्य् (धातु) → पश्यत्/पश्यमान (कृदन्त, वर्तमानकाले)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ/शानच्; present participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्तरि—राजा इति विशेष्येण सह
मुनिम्the sage
मुनिम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
राजाthe king
राजा:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
ददर्शsaw
ददर्श:
क्रिया (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
हुतभुक्-प्रभम्radiant like fire
हुतभुक्-प्रभम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहुतभुज् (प्रातिपदिक) + प्रभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; Tatpuruṣa (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘हुतभुजः प्रभा यस्य/हुतभुज-प्रभः’—अत्र मुनिम् इति विशेष्येण सह

Suta (narrator) [contextual narration within Uttara-Bhaga tirtha-mahatmya]

Vrata: none

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

R
Raja (the king)
M
Muni (sage)
A
Agni (Hutabhuk)

FAQs

The verse marks an auspicious moment of darśana: nature itself (a flower-scented breeze) signals sacred presence, and the sage’s Agni-like radiance indicates tapas and ritual purity, guiding the king toward tirtha-centered dharma.

Bhakti here is implied through reverent perception: the king recognizes sanctity through signs and beholds the holy person with awe, a classic Purāṇic doorway to śraddhā, service, and devotional transformation.

The imagery is rooted in yajña vocabulary (hutabhuk = Agni, consumer of offerings), reflecting ritual culture and the Vedic understanding of purity and auspicious omens—useful for interpreting karmakāṇḍa settings though no specific Vedāṅga technique is taught in this line.