Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 105

Pāpa-bheda, Naraka-yātanā, Mahāpātaka-vicāra, Atonement Limits, Daśa-vidhā Bhakti, and Gaṅgā as Final Remedy

कुर्वन्ति दुःखसंतप्तास्ततोऽन्येषु व्रजन्ति च । ब्रह्मसंहरते यस्तु गन्धकाष्टं तथैव च ॥ १०५ ॥

kurvanti duḥkhasaṃtaptāstato'nyeṣu vrajanti ca | brahmasaṃharate yastu gandhakāṣṭaṃ tathaiva ca || 105 ||

ถูกความทุกข์แผดเผา พวกเขายังทำกรรมเช่นนั้นต่อไปแล้วก็ไปสู่วิถีอื่น; แต่ผู้ใดทำลายอหังการว่า ‘เราคือพรหมัน’ ผู้นั้นย่อมทำลายไม้กำมะถันซึ่งเป็นเชื้อไฟแห่งพันธนาการด้วย

कुर्वन्तिdo/undergo (actions)
कुर्वन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन
दुःख-संतप्ताःafflicted by suffering
दुःख-संतप्ताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootदुःख (प्रातिपदिक) + संतप्त (तप्-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; तृतीया-तत्पुरुषार्थे (दुःखेन संतप्ताः)
ततःthen/thereafter
ततः:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, अपादान/क्रमसूचक-क्रियाविशेषण (ablatival adverb: 'then/from there')
अन्येषुin other (places/hells)
अन्येषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), बहुवचन; विशेषणम् (नरकेषु/स्थानेषु इत्यर्थे)
व्रजन्तिgo
व्रजन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootव्रज् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (and)
ब्रह्म-सम्-हरतेtakes away/steals brahmin property
ब्रह्म-सम्-हरते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रह्म (प्रातिपदिक) + सम्-हृ (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; उपसर्ग: सम्-; कर्म: ब्रह्म (वेद/ब्राह्मण-धन)
यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; relative pronoun
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, विरोध/विशेषार्थक (but/indeed)
गन्धक-अष्टम्eight (measures) of sulphur
गन्धक-अष्टम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगन्धक (प्रातिपदिक) + अष्ट (संख्याप्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; द्विगु-समास (अष्ट गन्धकाः/गन्धकस्य अष्टभागः इत्यर्थे—contextually 'eight (measures) of sulphur')
तथाthus/likewise
तथा:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय, प्रकारार्थक (thus/so)
एवcertainly
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय, अवधारणार्थक (emphatic: 'certainly/just')
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (and)

Narada

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhayanaka

B
Brahman

FAQs

It highlights how beings, pained by suffering, repeatedly switch external remedies, while true release comes from extinguishing the inner fuel of bondage—egoic appropriation and grasping.

By implying that mere shifting of actions cannot end suffering, it supports the Bhakti insight that surrender and God-centered living burn the root-ego that keeps karmic fire alive, leading toward peace and liberation.

No specific Vedanga technique is taught directly; the practical takeaway is discernment (viveka) in choosing practices—favoring those that reduce ego and attachment rather than multiplying ritual or worldly substitutions.