Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 108

Vāmana’s Advent, Aditi’s Hymn, Bali’s Gift, and the Mahatmya of Bhū-dāna

विष्णवेऽस्मै जगद्धान्मे दत्त्वार्घ्यं विधिवद्कलिः । रोमाञ्चिततनुर्भूत्वा हर्षाश्रुनयनोऽब्रवीत् । बलिरुवाच ॥ ८ ॥

viṣṇave'smai jagaddhānme dattvārghyaṃ vidhivadkaliḥ | romāñcitatanurbhūtvā harṣāśrunayano'bravīt | baliruvāca || 8 ||

ครั้นถวายอรฆยะตามพิธีแด่พระวิษณุผู้เป็นที่สถิตแห่งจักรวาลแล้ว กายเขาพลันขนลุก ดวงตาเอ่อด้วยน้ำตาแห่งปีติ และกล่าวว่า—พระพลีตรัสว่า:

विष्णवेto Viṣṇu
विष्णवे:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, चतुर्थी-विभक्तिः (सम्प्रदान), एकवचनम्
अस्मैto this (one)
अस्मै:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे, चतुर्थी-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
जगत्the world
जगत्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
धात्may (he) place / may (he) bestow
धात्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootधा (धातु)
Formलोट्-लकारः (Imperative), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
मेmy
मे:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः (सम्बन्ध), एकवचनम्; सर्वनाम
दत्त्वाhaving given
दत्त्वा:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-भावकृदन्तम् (Gerund)
अर्घ्यम्honor-offering (arghya)
अर्घ्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअर्घ्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
विधिवत्according to rule / duly
विधिवत्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविधिवत् (अव्यय)
Formअव्ययम्; क्रियाविशेषणम् (adverb)
बलिःBali
बलिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootबलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
रोमाञ्चित-तनुःwhose body was thrilled (with horripilation)
रोमाञ्चित-तनुः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootरोमाञ्चित (रोमाञ्च्-धातु/प्रातिपदिक, क्त) + तनु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम्; कर्मधारयः (रोमाञ्चिता तनुः यस्य)
भूत्वाhaving become
भूत्वा:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-भावकृदन्तम् (Gerund)
हर्ष-अश्रु-नयनःwith eyes full of tears of joy
हर्ष-अश्रु-नयनः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootहर्ष (प्रातिपदिक) + अश्रु (प्रातिपदिक) + नयन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम्; तत्पुरुषः (हर्षेण अश्रूणि, तैः नयनानि यस्य)
अब्रवीत्said
अब्रवीत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकारः (Imperfect/Past), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
बलिःBali
बलिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootबलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; वक्ता-निर्देशः
उवाचspoke
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्

Narrator (introducing Kali’s speech); transition to Bali’s speech

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: karuna

V
Vishnu
K
Kali
B
Bali

FAQs

It highlights that true reverence to Viṣṇu combines correct ritual conduct (vidhivat arghya) with inner transformation—devotional ecstasy expressed as gooseflesh and joyful tears—showing that bhakti naturally arises when the Supreme is honored as jagaddhāma, the cosmic refuge.

Bhakti is shown as both action and experience: Kali performs a formal act of worship (arghya) and simultaneously undergoes heartfelt emotion (romāñca, harṣāśru). The verse implies that devotion matures when external worship aligns with sincere inner surrender.

The phrase “vidhivat” points to ritual correctness grounded in Kalpa (Vedāṅga dealing with procedure): honoring the deity with arghya in the prescribed manner, emphasizing disciplined worship rather than casual offering.