Previous Verse
Next Verse

Shloka 22

Adhyaya 77Sanjna’s Withdrawal from Surya: The Birth of Yama and Yamuna, and the Emergence of Chhaya

मार्कण्डेय उवाच इत्युक्ता सा तदा पित्रा तथेत्युक्त्वा च सा मुने ।

संपूजयित्वा पितरं जगामाथोत्तरान् कुरून् ॥

mārkaṇḍeya uvāca ityuktā sā tadā pitrā tathetyuktvā ca sā mune / saṃpūjayitvā pitaraṃ jagāmāthottarān kurūn

มารกัณฑेयกล่าวว่า—เมื่อบิดากล่าวดังนั้น นางจึงตอบว่า “เอวมัสตุ—เป็นเช่นนั้นเถิด” โอ้มุนี แล้วนางบูชาบิดาตามสมควร ก่อนจะไปยังแดนอุตตรกุรุ.

मार्कण्डेयःMarkandeya
मार्कण्डेयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वक्ता-निर्देश
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यन्त-परामर्शक अव्यय (quotative particle)
उक्ताhaving been told
उक्ता:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → उक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि-प्रयोगे कर्तृ-विशेषण (she, having been told)
साshe
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तदाthen
तदा:
Kala-adhikarana (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (temporal adverb)
पित्राby (her) father
पित्रा:
Kartr (कर्तृ)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; कर्तृ/हेतुभाव (agent in passive)
तथाso/thus
तथा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formप्रकारवाचक अव्यय (manner adverb)
इति(saying) thus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यन्त-परामर्शक अव्यय
उक्त्वाhaving said
उक्त्वा:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया (having said)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक अव्यय (conjunction)
साshe
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मुनेO sage
मुने:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; संबोधन (addressing the sage)
संपूजयित्वाhaving fully worshipped
संपूजयित्वा:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्+पूज् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); ‘having duly worshipped’
पितरम्(her) father
पितरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्म
जगामwent
जगाम:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकार (perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
अथthen
अथ:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक अव्यय (then/now)
उत्तरान्northern
उत्तरान्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (of कुरून्)
कुरून्the Kurus (people/land)
कुरून्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; गत्यर्थे कर्म (destination)
Mārkaṇḍeya narrating to his listener (the ‘mune’ addressed in the frame of Devi Mahatmyam)

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "bhakti", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

MārkaṇḍeyaSaṃjñāTvaṣṭṛ/Viśvakarman
Pilgrimage/movementRespect to parentsMythic geography (Uttara-Kuru)

FAQs

Even when departing to pursue one’s course, one completes obligations through reverence (saṃpūjā) to elders—dharma before travel.

Touches ‘bhūgola/geo-mythic’ material (Uttara-Kuru) but remains chiefly narrative (kathā) rather than a formal cosmography section.

Uttara-Kuru often connotes an idealized, otherworldly northern realm; the move suggests withdrawal from ordinary heat/experience toward a subtler spiritual condition.