Shloka 39

Adhyaya 40Creation of the World

यथाग्निरग्नौ संक्षिप्तः समानत्वमनुव्रजेत् ।

तदाख्यस्तन्मयो भूतो न गृह्येत विशेषतः ॥

yathāgnir agnau saṃkṣiptaḥ samānatvam anuvrajet / tadākhyas tanmayo bhūto na gṛhyeta viśeṣataḥ

ดุจไฟเมื่อถูกโยนลงในไฟ ย่อมดำเนินไปสู่ความเป็นอันเดียวกัน: ถูกเรียกว่าไฟเดียวกันและมีสภาวะเดียวกัน จึงไม่อาจกำหนดรู้ว่าแยกต่างหากโดยประการพิเศษ

yathājust as
yathā:
Sambandha (सम्बन्धः/उपमान)
TypeIndeclinable
Rootyathā (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानार्थे (just as)
agniḥfire
agniḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootagni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन
agnauin fire
agnau:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootagni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
saṃkṣiptaḥthrown/placed (into)
saṃkṣiptaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsaṃ+√kṣip (धातु) + kta (कृत् प्रत्यय)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण of ‘agniḥ’
samānatvamsameness, identity
samānatvam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsamānatva (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (Accusative), एकवचन
anuvrajetwould follow/attain
anuvrajet:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootanu+√vraj (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
tad-ākhyaḥcalled by that name
tad-ākhyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Roottad-ākhya (प्रातिपदिक: तद् + आख्य)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (‘named that/so-called’); विशेषण (of the merged entity)
tan-mayaḥmade of that, identical with that
tan-mayaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Roottad-maya (प्रातिपदिक: तद् + मय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (‘consisting of that’); विशेषण
bhūtaḥhaving become
bhūtaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Root√bhū (धातु) + kta (कृत् प्रत्यय)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘having become’
nanot
na:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध
gṛhyetawould be perceived/grasped
gṛhyeta:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√grah (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि/भावे प्रयोगः (passive sense: ‘would be grasped/recognized’)
viśeṣataḥdistinctly, as different
viśeṣataḥ:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootviśeṣa-tas (अव्यय: विशेष + तस्)
Formअव्यय; तसिल्-प्रत्ययान्त क्रियाविशेषण (adverb: ‘distinctly/in particular’)
Teacher addressing a kinganalogy continued

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "adbhuta", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Non-dualityIdentityMokshaAnalogy

FAQs

When the cause of separateness is removed, individuality cannot be meaningfully asserted. Ethically, it points toward humility: the liberated state is not a ‘higher ego’ but the end of egoic separation.

Philosophical illustration (dṛṣṭānta) outside pancalakṣaṇa.

Fire symbolizes consciousness; merging indicates absorption (laya) of limited consciousness into limitless awareness, where naming and conceptual grasp (‘apprehending a difference’) fail.