Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 19Kartavirya Arjuna at Dattatreya’s Ashram: Boons, Sovereignty, and Vaishnava Praise

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे (… ) नामाष्टादशोऽध्यायः ।

एकोनविंशोऽध्यायः ।

पुत्र उवाच — इत्यृषेर्वचनं श्रुत्वा कार्तवीर्यो नरेश्वरः ।

दत्तात्रेयाश्रमं गत्वा तं भक्त्या समपूजयत् ॥

iti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe (… ) nāmāṣṭādaśo 'dhyāyaḥ / ekonaviṃśo 'dhyāyaḥ / putra uvāca ity ṛṣer vacanaṃ śrutvā kārtavīryo nareśvaraḥ / dattātreyāśramaṃ gatvā taṃ bhaktyā samapūjayat

‘ดังนี้จบอัธยายที่สิบแปดในศรีมารกัณฑेयปุราณะ’—เป็นถ้อยคำปิดท้าย แล้วอัธยายที่สิบเก้าจึงเริ่มขึ้น บุตรกล่าวว่า ครั้นได้ฟังวาจาของฤๅษีแล้ว การ์ตวีรยะผู้เป็นเจ้าแห่งมนุษย์ได้ไปยังอาศรมของทัตตาเตรยะ และบูชาท่านด้วยศรัทธา

इतिthus
इति:
Vākyopasaṃhāra (वाक्योपसंहार)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय; quotative particle (‘thus’)
श्रीमार्कण्डेयपुराणेin the revered Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्रीमार्कण्डेयपुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootśrī-mārkaṇḍeya-purāṇa (प्रातिपदिक)
Formसमास: श्री + मार्कण्डेय + पुराण (उपपद/तत्पुरुष); नपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (Locative/7th), एकवचन
नामnamed
नाम:
Saṃjñā-sūcaka (संज्ञासूचक)
TypeIndeclinable
Rootnāma (अव्यय/निपात)
Formअव्यय; naming particle (‘called/namely’)
अष्टादशःeighteenth
अष्टादशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootaṣṭādaśa (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसमास: अष्ट + दश (द्विगु संख्या); पुल्लिङ्ग; प्रथमा (Nominative/1st), एकवचन; विशेषण of ‘अध्यायः’
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta/Topic (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा (Nominative/1st), एकवचन
एकोनविंशःnineteenth
एकोनविंशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootekona-viṃśa (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसमास: एक + ऊन + विंश (द्विगु संख्या ‘one less than twenty’); पुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; विशेषण of ‘अध्यायः’ (understood)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta/Topic (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन (heading repetition)
पुत्रःthe son
पुत्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootputra (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (वच् धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
इतिthus
इति:
Vākyopasaṃhāra (वाक्योपसंहार)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय; quotative particle
ऋषेःof the sage
ऋषेः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootṛṣi (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; षष्ठी (Genitive/6th), एकवचन
वचनम्speech, words
वचनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvacana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (Accusative/2nd), एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootśru (श्रु धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund); ‘having heard’
कार्तवीर्यःKārtavīrya
कार्तवीर्यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootkārtavīrya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन
नरेश्वरःthe lord of men (king)
नरेश्वरः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootnareśvara (प्रातिपदिक)
Formसमास: नर + ईश्वर (षष्ठी-तत्पुरुष ‘lord of men’); पुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; apposition to ‘कार्तवीर्यः’
दत्तात्रेयाश्रमम्Dattātreya’s hermitage
दत्तात्रेयाश्रमम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootdattātreya-āśrama (प्रातिपदिक)
Formसमास: दत्तात्रेय + आश्रम (षष्ठी-तत्पुरुष ‘āśrama of Dattātreya’); पुल्लिङ्ग; द्वितीया, एकवचन
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootgam (गम् धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund); ‘having gone’
तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुल्लिङ्ग; द्वितीया, एकवचन
भक्त्याwith devotion
भक्त्या:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootbhakti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया (Instrumental/3rd), एकवचन
सम्completely, together (prefix)
सम्:
Upasarga (उपसर्ग)
TypeIndeclinable
Rootsam (उपसर्ग)
Formउपसर्ग; verb-prefix to √pūj
अपূजयत्he worshipped, honored
अपূजयत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootpūj (पूज् धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past/लङ्), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, एकवचन; with उपसर्ग सम् → समपूजयत्
Narrator voice; ‘putra uvāca’ indicates a framed dialogue where a ‘son’ addresses a father/elder (exact identification depends on the edition’s frame)
Dattātreya (sage/deity figure)
Not explicit
Sevā (service)Guru-bhaktiKings approaching sagesRight approach to spiritual authority

FAQs

Even royal power is shown as needing refinement through humility and devotion before a sage; the king’s first step is not demand but reverent approach (bhakti + pūjā).

Vaṃśānucarita/Ākhyāna mode: a royal figure’s conduct is narrated to illustrate dharma and the proper relationship between kṣatra (royalty) and brahma (spiritual authority).

Entering the āśrama symbolizes crossing from external sovereignty to inner discipline; the narrative prepares for a ‘testing’ of the seeker’s discernment regarding true sources of power.