Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 86

देव्युवाच । तपांसि कानि कथ्यन्ते क्षेत्रे प्राभा सिके नरैः । कानि दानानि दीयन्ते केषु तीर्थेषु वा कथम्

devyuvāca | tapāṃsi kāni kathyante kṣetre prābhā sike naraiḥ | kāni dānāni dīyante keṣu tīrtheṣu vā katham

దేవి పలికెను—“ప్రభాస అనే ఈ పుణ్యక్షేత్రంలో ప్రజలు ఏ ఏ తపస్సులను చెప్పుకొంటారు? ఏ ఏ దానాలు ఇస్తారు, ఏ తీర్థాలలో, ఏ విధంగా?”

देवीthe Goddess
देवी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
तपांसिausterities, penances
तपांसि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), बहुवचन
कानिwhich (ones)
कानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; प्रश्नवाचक (interrogative)
कथ्यन्तेare spoken/told
कथ्यन्ते:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; कर्मणि प्रयोग (passive)
क्षेत्रेin the sacred field/place
क्षेत्रे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन
प्राभासिकेin/at Prābhāsika (Prabhāsa-related)
प्राभासिके:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्राभासिक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; क्षेत्रे इति विशेषण
नरैःby men, by people
नरैः:
Karana/Agent-in-passive (Instrumental agent/तृतीया कर्तृ)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
कानिwhich (ones)
कानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; प्रश्नवाचक
दानानिgifts, donations
दानानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
दीयन्तेare given
दीयन्ते:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; कर्मणि प्रयोग (passive)
केषुin which
केषु:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, सप्तमी (7th/अधिकरण), बहुवचन; प्रश्नवाचक
तीर्थेषुin sacred fords/pilgrimage spots
तीर्थेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), बहुवचन
वाor
वा:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formअव्यय (विकल्पार्थक/alternative particle)
कथम्how
कथम्:
Kriya-visheshana (Manner/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formअव्यय (प्रश्नवाचक क्रियाविशेषण/interrogative adverb)

Devī (Pārvatī)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (query initiating tapas/dāna/tīrtha-vidhi exposition)

Type: kshetra

Listener: A sage/narrator (contextual respondent in the mahātmya)

Scene: The Goddess, seated in a sacred assembly at Prabhāsa, respectfully questions a sage/narrator about austerities and gifts practiced in the kṣetra; behind them are maps/cues of multiple tīrthas and a distant Somnātha shrine.

D
Devī
Ī
Īśvara
P
Prabhāsa-kṣetra
T
Tīrtha

FAQs

True tīrtha practice unites tapas (discipline) and dāna (generosity) guided by right method and sacred geography.

Prabhāsa-kṣetra broadly, with interest in its internal tīrthas (sub-sites).

An inquiry initiating instruction on what austerities to perform and what charities to give at specific tīrthas.