Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 36

भक्ष्याणि भक्षितान्येव यानि वै गुणवन्ति च । स कथं सुकषायाणि क्षाराणि कटुकानि च । भक्षयिष्यति राजेन्द्र ततो मे दुःखमाविशत्

bhakṣyāṇi bhakṣitānyeva yāni vai guṇavanti ca | sa kathaṃ sukaṣāyāṇi kṣārāṇi kaṭukāni ca | bhakṣayiṣyati rājendra tato me duḥkhamāviśat

అతడు గుణవంతమైన శ్రేష్ఠ భక్ష్యాలనే భుజించాడు; మరి అతడు కషాయమైనవి, క్షారమైనవి, కటువైనవి ఎలా భక్షిస్తాడు? ఓ రాజేంద్ర, అందుకే నాకు దుఃఖం కలిగింది.

भक्ष्याणिedible things
भक्ष्याणि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभक्ष्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), बहुवचन — neuter plural (edibles)
भक्षितानिeaten
भक्षितानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभक्ष् (धातु) → भक्षित (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन — past passive participle used adjectivally
एवindeed/only
एव:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (निश्चय/अवधारण) — emphatic particle
यानिwhich
यानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन — relative pronoun ‘which’
वैindeed
वै:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय (खलु/नूनम् अर्थे) — particle
गुणवन्तिhaving good qualities
गुणवन्ति:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगुणवत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन — neuter plural adjective
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय) — conjunction
he
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — pronoun ‘he’
कथम्how
कथम्:
Sambandha (Interrogative/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formअव्यय (प्रश्नार्थक क्रियाविशेषण) — interrogative adverb
सु-कषायाणिvery astringent (things)
सु-कषायाणि:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसु (अव्यय-उपसर्गार्थ) + कषाय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन — neuter accusative plural; कर्मधारय (सु + कषाय)
क्षाराणिalkaline/salty things
क्षाराणि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootक्षार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन — neuter accusative plural
कटुकानिpungent/bitter (things)
कटुकानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootकटुक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन — neuter accusative plural adjective
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय) — conjunction
भक्षयिष्यतिwill eat
भक्षयिष्यति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभक्ष् (धातु)
Formलृट् (भविष्यत्काल), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद — 3rd person singular simple future
राजेन्द्रO king of kings
राजेन्द्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक) + इन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/सम्बोधन), एकवचन — vocative singular; षष्ठी-तत्पुरुष ‘राज्ञाम् इन्द्रः’
ततःtherefore/then
ततः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (तस्मात्/तदनन्तरम्) — indeclinable ‘therefore/then’
मेmy
मे:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th), एकवचन — genitive singular pronoun
दुःखम्sorrow
दुःखम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — neuter nominative singular
आविशत्entered/overcame
आविशत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-विश् (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद — 3rd person singular imperfect

Unclear from snippet; a narrator addressing a king (rājendra) within the Prabhāsa-kṣetra-māhātmya frame

Listener: ‘rājendra’ (O king) explicitly addressed

Scene: A worried devotee speaks to a king: recalling that the father had eaten wholesome foods, he fears the upcoming austere diet—bitter/astringent, alkaline, pungent—required by a vow; the scene shows simple fare laid out, the speaker’s anxious face.

R
rājendra (king)

FAQs

Even practical concerns (food, comfort) appear in sacred stories, reminding that dharma is lived through real human care and responsibility.

The verse is contextual; the chapter’s tīrtha focus is Puṣkara-tīrtha in Prabhāsa-kṣetra.

No direct prescription here; it supports the narrative leading into śrāddha rites described shortly after.