Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 131

प्रायेण श्रीमदालेपान्नहुषाद्या महानृपाः । स्वर्गं प्राप्यापि पतिताः कः श्रियो विंदते सुखम्

prāyeṇa śrīmadālepānnahuṣādyā mahānṛpāḥ | svargaṃ prāpyāpi patitāḥ kaḥ śriyo viṃdate sukham

సాధారణంగా నహుషాదుల వంటి మహారాజులు శ్రీ-సంపద యొక్క కాంతితో లేపింపబడి, స్వర్గం పొందినప్పటికీ పతనమయ్యారు; కేవలం భాగ్యసంపదతో ఎవడు నిజ సుఖం పొందగలడు?

प्रायेणgenerally, for the most part
प्रायेण:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध-क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्राय (प्रातिपदिक)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण/adverb): ‘प्रायः’ इत्यर्थे, तृतीया-एकवचनरूपेण अव्ययीभूत-प्रयोगः
श्रीमदालेपात्from the smear/coating of prosperity (i.e., from attachment to wealth)
श्रीमदालेपात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootश्रीमद् (प्रातिपदिक) + आलेप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (श्रीमदः आलेपः = ‘श्रीमत्-आलेपः’), पञ्चमी: ‘श्रीमदालेपात्’
नहुषाद्याःNahusha and others
नहुषाद्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनहुष (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः (नहुषः आदिः येषाम्) ‘नहुषादयः’
महानृपाःgreat kings
महानृपाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + नृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; समासः—कर्मधारयः (महान् नृपः)
स्वर्गम्heaven
स्वर्गम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्वर्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
प्राप्यhaving attained
प्राप्य:
Kriya-viseshana (Converb/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund) ‘प्राप्य’ = प्र-आप् + क्त्वा (ल्यप्); पूर्वकाले कृत्य (having attained)
अपिeven, also
अपि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/particle): अपि = ‘even/also’
पतिताःfell, fallen
पतिताः:
Karta-predicative (कर्तृसम्बन्धी विशेषण)
TypeVerb
Rootपत् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle): पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘पतित’ = fallen
कःwho?
कः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; प्रश्नवाचक सर्वनाम
श्रियोof prosperity, of fortune
श्रियो:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन; ‘श्रियाḥ’ इत्यस्य वैदिक/काव्य-रूप ‘श्रियो’
विंदतेfinds, obtains
विंदते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु: विद् (लभे/विन्दते)
सुखम्happiness
सुखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa frame)

Scene: A radiant king (Nahuṣa) enthroned amid celestial splendor, yet a shadow of downfall behind him; sages in the foreground as moral counterweight; the glitter of prosperity depicted as a smear/overlay that cannot protect from descent.

N
Nahuṣa

FAQs

Even heavenly attainment is unstable when pride and attachment remain; lasting happiness is rooted in dharma and self-restraint, not mere prosperity.

No tīrtha is mentioned; the verse uses an itihāsa example (Nahuṣa) for moral instruction.

None directly; the implied practice is humility and righteous conduct to avoid the downfall that follows pride.