Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 75

मन्त्रसिद्ध्यर्थं गुरुपूजा–आज्ञा–पौरश्चर्यविधिः / Guru-Authorization, Offerings, and Puraścaraṇa for Mantra-Siddhi

तथापि नैव क्षुद्रेषु फलेषु प्रति योगिषु । सहसा विनियुंजीत तस्मादेष महाबलः । उपमन्युरुवाच । एवं साक्षान्महादेव्यै महादेवेन शूलिना । हिता य जगतामुक्तः पञ्चाक्षरविधिर्यथा

tathāpi naiva kṣudreṣu phaleṣu prati yogiṣu | sahasā viniyuṃjīta tasmādeṣa mahābalaḥ | upamanyuruvāca | evaṃ sākṣānmahādevyai mahādevena śūlinā | hitā ya jagatāmuktaḥ pañcākṣaravidhiryathā

అయినప్పటికీ యోగి చిన్న ఫలాల కోసం దీనిని అకస్మాత్తుగా ప్రయోగించకూడదు; అందువల్ల ఇది మహాబలమైంది. ఉపమన్యువు చెప్పెను—జగత్క్షేమార్థం శూలధారి మహాదేవుడు సాక్షాత్తుగా మహాదేవికి పంచాక్షరి మంత్ర విధిని యథావిధిగా ఉపదేశించెను।

tathāthus
tathā:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottathā (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक क्रियाविशेषण (adverb of manner: 'thus')
apieven/though
api:
Sambandha/Particle (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपि-कार (particle: 'also/though')
nanot
na:
Pratiṣedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation particle)
evaindeed
eva:
Avadhāraṇa (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण (emphatic particle: 'indeed/just')
kṣudreṣuin petty (things)
kṣudreṣu:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootkṣudra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे; सप्तमी विभक्ति (7th/सप्तमी), बहुवचन; विशेषण (locative plural: 'in/among petty')
phaleṣuin fruits/results
phaleṣu:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootphala (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी विभक्ति (7th/सप्तमी), बहुवचन
pratitowards/with respect to
prati:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootprati (अव्यय)
Formअव्यय; उपसर्ग/पूर्वसर्ग-निपात (preposition-like: 'towards/with regard to')
yogiṣuamong yogis
yogiṣu:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootyogin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी विभक्ति (7th/सप्तमी), बहुवचन
sahasāsuddenly/impulsively
sahasā:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootsahasā (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb: 'suddenly/impetuously')
viniyuñjītashould apply/engage
viniyuñjīta:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvi-ni-yuj (धातु)
Formविधिलिङ् (optative/विधिलिङ्), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद; धातु: युज् (to yoke/apply) उपसर्गाः वि+नि
tasmāttherefore/from that
tasmāt:
Hetu/Apādāna (हेतु/अपादान)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; पञ्चमी विभक्ति (5th/पञ्चमी), एकवचन; सर्वनाम (ablative: 'therefore/from that')
eṣaḥthis (one)
eṣaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन; सर्वनाम
mahābalaḥmighty/very strong
mahābalaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootmahā-bala (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय समास: महत् + बल (great + strength)
upamanyuḥUpamanyu
upamanyuḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootupamanyu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन; व्यक्तिनाम (proper noun)
uvācasaid
uvāca:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलिट् (perfect/लिट्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
evamthus
evam:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (adverb: 'thus/in this manner')
sākṣātdirectly
sākṣāt:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootsākṣāt (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb: 'directly/in person')
mahādevyaito Mahādevī
mahādevyai:
Sampradāna (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootmahā-devī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; चतुर्थी विभक्ति (4th/चतुर्थी), एकवचन; कर्मधारय: महा + देवी
mahādevenaby Mahādeva
mahādevena:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootmahā-deva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया विभक्ति (3rd/तृतीया), एकवचन; कर्मधारय: महा + देव
śūlināby the trident-bearer
śūlinā:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootśūlin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया विभक्ति, एकवचन; विशेषणरूपेण (epithet: 'trident-bearer')
hitābeneficial
hitā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Roothita (कृदन्त-प्रातिपदिक; √dhā/hi?)
Formस्त्रीलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन; भूतकृत्/निष्पन्न विशेषण (past participial adjective: 'beneficial/wholesome')
yaḥwhich
yaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धबोधक (relative pronoun: 'which/who')
jagatāmof the worlds
jagatām:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootjagat (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; षष्ठी विभक्ति (6th/षष्ठी), बहुवचन
uktaḥwas spoken
uktaḥ:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formक्त (past passive participle/क्त), पुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; कर्मणि प्रयोगार्थ (PPP: 'said/uttered')
pañcākṣara-vidhiḥthe rite/rule of the five-syllable (mantra)
pañcākṣara-vidhiḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootpañca + akṣara + vidhi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष: पञ्च-अक्षरः (five-syllabled) इति विशेषण + विधि (rule/rite)
yathāas/just as
yathā:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootyathā (अव्यय)
Formअव्यय; उपमान/प्रकार (indeclinable: 'as/according to')

Upamanyu

Tattva Level: pati

Shiva Form: Mahādeva

Significance: Adds ethical-teleological framing: the Pañcākṣarī is not to be deployed for kṣudra-phala; it is taught ‘for the welfare of the worlds,’ aligning mantra-sādhana with liberation and loka-saṅgraha.

Type: panchakshara

Shakti Form: Mahādevī

Role: nurturing

S
Shiva
P
Parvati

FAQs

It teaches mantra-ethics: the Panchakshara is a great spiritual power meant for purification and liberation, not for impulsive, small worldly gains—aligning the yogin with Pati (Śiva) rather than strengthening pāśa (bondage).

By highlighting the “method” (vidhi) taught by Śiva to Devī, it frames Saguna worship—approaching Śiva as the personal Lord (Śūlin)—through disciplined japa and devotion, which culminates in inner realization beyond mere external aims.

Disciplined Panchakshara mantra-japa (Om Namaḥ Śivāya) according to proper vidhi—performed steadily and reverently, avoiding impulsive application for quick, trivial results.