HomeRamayanaAyodhya KandaSarga 12Shloka 107
Previous Verse
Next Verse

Shloka 107

द्वादशः सर्गः — Kaikeyi’s Boons and Dasaratha’s Moral Collapse

Ayodhya Kanda 12

विनाशकामामहिताममित्रामावासयं मृत्युमिवात्मनस्त्वाम्।चिरं बताङ्केन धृतासि सर्पी महाविषा तेन हतोऽस्मि मोहात्।।।।

vināśakāmām ahitām amitrām āvāsayaṃ mṛtyum ivātmanaḥ tvām |

ciraṃ batāṅkena dhṛtāsi sarpī mahāviṣā tena hato ’smi mohāt ||

నా వినాశాన్ని కోరే, హితంకాని, శత్రువులాంటి నిన్ను నేను నా పాలిట మరణాన్నే ఆశ్రయించినట్లుగా ఇంట్లో ఉంచుకున్నాను. అయ్యో! ఎంతోకాలం నా ఒడిలో మహావిషసర్పిణిని మోసుకున్నాను; ఆ మోహమే నన్ను నాశనం చేసింది।

विनाशकामाम्wishing destruction
विनाशकामाम्:
कर्म (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootविनाश + काम (प्रातिपदिके)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम्; (विनाशस्य कामा इति षष्ठी-तत्पुरुषः) — feminine accusative singular
अहिताम्harmful; wishing harm
अहिताम्:
कर्म (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootअहित (प्रातिपदिकम्)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् — feminine accusative singular
अमित्राम्an enemy (as one)
अमित्राम्:
कर्म (उपमान/विशेष्यभावः)
TypeNoun
Rootअमित्र (प्रातिपदिकम्)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् — feminine accusative singular
आवासयम्I sheltered / kept (you)
आवासयम्:
क्रिया
TypeVerb
Rootआ + वस् (धातुः) [णिच्]
Formलङ्-लकारः (अनद्यतनभूतकालः), उत्तम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्; णिजन्त-रूपम् — imperfect, 1st person singular, causative: “I caused to dwell / sheltered”
मृत्युम्death
मृत्युम्:
कर्म (उपमानम्)
TypeNoun
Rootमृत्यु (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् — masculine accusative singular
इवlike; as
इव:
सम्बन्ध (उपमा-सूचकः)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्ययम्)
Formउपमा-अव्ययम् (particle of comparison) — indeclinable
आत्मनःof myself
आत्मनः:
सम्बन्ध (षष्ठी)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी-विभक्तिः एकवचनम् — masculine genitive singular
त्वाम्you
त्वाम्:
कर्म
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिकम्)
Formद्वितीया-विभक्तिः एकवचनम् — accusative singular (2nd person pronoun)
चिरम्for a long time
चिरम्:
अधिकरण (कालाधिकरणम्)
TypeIndeclinable
Rootचिरम् (अव्ययम्)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb of time) — indeclinable
बतalas; indeed
बत:
सम्बन्ध (भावसूचकः)
TypeIndeclinable
Rootबत (अव्ययम्)
Formनिपातः (exclamatory particle) — indeclinable
अङ्केनon/with the lap
अङ्केन:
करण
TypeNoun
Rootअङ्क (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः एकवचनम् — masculine instrumental singular
धृताcarried/held
धृता:
कर्म (कर्मणि-प्रयोगे कर्तृस्थानीया)
TypeVerb
Rootधृ (धातुः) → धृत (कृदन्त-प्रातिपदिकम्)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययः), स्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् — past passive participle, feminine nominative singular
असिyou are
असि:
क्रिया (सहायकक्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातुः)
Formलट्-लकारः (वर्तमानकालः), मध्यम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम् — present, 2nd person singular: “you are”
सर्पीfemale snake
सर्पी:
कर्ता
TypeNoun
Rootसर्पी (प्रातिपदिकम्)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् — feminine nominative singular
महाविषाhighly venomous
महाविषा:
कर्ता (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootमहा + विष (प्रातिपदिके)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम्; (महद् विषं यस्याः/यस्या इति) — feminine nominative singular
तेनtherefore; by that
तेन:
हेतु/करण (कारणार्थे तृतीया)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिकम्)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः एकवचनम् — instrumental singular: “therefore/by that”
हतःruined/struck down
हतः:
कर्ता (अहं-सम्बन्धी विधेयः)
TypeVerb
Rootहन् (धातुः) → हत (कृदन्त-प्रातिपदिकम्)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययः), पुंलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् — past passive participle, masculine nominative singular
अस्मिI am
अस्मि:
क्रिया (सहायकक्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातुः)
Formलट्-लकारः (वर्तमानकालः), उत्तम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम् — present, 1st person singular: “I am”
मोहात्from delusion; due to delusion
मोहात्:
हेतु (पञ्चमी)
TypeNoun
Rootमोह (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गे पञ्चमी-विभक्तिः एकवचनम् — masculine ablative singular (cause/source)

With Rama and Lakshmana withdrawn from me, my kinsmen killed, let Bharata along with you rule the city and the kingdom causing delight to my enemies.

D
Daśaratha
K
Kaikeyī

FAQs

It warns against misplaced trust and the ethical catastrophe of betrayal within protected relationships (śaraṇāgata-saṃrakṣaṇa versus treachery).

Daśaratha condemns Kaikeyī’s demand as lethal betrayal, likening her to death and a venomous serpent he mistakenly nurtured.

Daśaratha’s earlier protective, shelter-giving nature is implied—contrasted with Kaikeyī’s perceived treachery.