Previous Verse
Next Verse

Shloka 46

वसुदेव–अर्जुन संवादः

Vasudeva–Arjuna Dialogue in the Aftermath of Dvārakā

ततो लोभ: समभवद्‌ दस्यूनां निहतेश्वरा: । दृष्टवा स्त्रियो नीयमाना: पार्थेनेकेन भारत,भरतनन्दन! एकमात्र अर्जुनके संरक्षणमें ले जायी जाती हुई इतनी अनाथ स्त्रियोंको देखकर वहाँ रहने-वाले लुटेरोंके मनमें लोभ पैदा हुआ

tato lobhaḥ samabhavad dasyūnāṃ nihateśvarāḥ | dṛṣṭvā striyo nīyamānāḥ pārthenekena bhārata ||

అప్పుడు, ఓ భారతా! తమ నాయకులు హతులై నాయకరహితులైన దస్యువుల మనసుల్లో లోభం పుట్టింది; ఎందుకంటే వారు చూశారు—అన్ని స్త్రీలు ఒక్క పార్ధుడి రక్షణలో తీసుకుపోబడుతున్నారని.

ततःthen, thereafter
ततः:
Adhikarana
TypeIndeclinable
Rootततः (तद्-प्रातिपदिकात्)
Formअव्ययम्
लोभःgreed
लोभः:
Karta
TypeNoun
Rootलोभ (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
समभवत्arose, came to be
समभवत्:
TypeVerb
Rootभू (धातुः)
Formलङ् (अनद्यतनभूत), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
दस्यूनाम्of the robbers
दस्यूनाम्:
Adhikarana
TypeNoun
Rootदस्यु (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, षष्ठी, बहुवचनम्
निहतslain, killed
निहत:
TypeAdjective
Rootनि-हन् (धातुः) → निहत (कृदन्त-प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गे (समासान्तर्गत-विशेषणम्), प्रथमा, बहुवचनम् (ईश्वराः इत्यस्य विशेषणम्)
ईश्वराःleaders, masters
ईश्वराः:
Adhikarana
TypeNoun
Rootईश्वर (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातुः) → दृष्ट्वा (क्त्वान्त-अव्ययम्)
Formक्त्वान्त-अव्ययम्
स्त्रियःwomen
स्त्रियः:
Karma
TypeNoun
Rootस्त्री (प्रातिपदिकम्)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्
नीयमानाःbeing led away
नीयमानाः:
TypeAdjective
Rootनी (धातुः) → नीयमान (शानच्-प्रत्ययान्त कृदन्तम्)
Formस्त्रीलिङ्गे (स्त्रियः इत्यस्य विशेषणम्), द्वितीया, बहुवचनम्
पार्थेनby the son of Pritha (Arjuna)
पार्थेन:
Karana
TypeNoun
Rootपार्थ (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया, एकवचनम्
एकेनalone, by one (single person)
एकेन:
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया, एकवचनम् (पार्थेन इत्यस्य विशेषणम्)
भारतO Bharata
भारत:
TypeNoun
Rootभारत (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, सम्बोधन, एकवचनम्
भरतनन्दनO delight of Bharata
भरतनन्दन:
TypeNoun
Rootभरतनन्दन (प्रातिपदिकम्)
Formपुंलिङ्गः, सम्बोधन, एकवचनम्

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana
A
Arjuna (Pārtha)
B
bandits (dasyu)
W
women (striyaḥ)
J
Janamejaya (implied by address 'Bhārata')

Educational Q&A

When rightful guardianship and social order weaken, greed and predation quickly surface. The verse highlights an ethical warning: vulnerability invites exploitation unless dharma-based protection is actively maintained.

After the fall of the Yādavas and the ensuing disorder, Arjuna is escorting many women. Seeing that they are being led under the protection of only one warrior, leaderless bandits become greedy and are tempted to seize them.