Sarvasara
आत्मेश्वरजीवः अनात्मनां देहादीनामात्मत्वेनाभिमन्यते सोऽभिमान आत्मनो बन्धः। तन्निवृत्तिर्मोक्षः॥२॥
आत्म-ईश्वर-जीवः । अनात्मनाम् देह-आदीनाम् आत्मत्वेन अभिमन्यते । सः अभिमानः आत्मनः बन्धः । तत्-निवृत्तिः मोक्षः ॥२॥
ātmeśvarajīvaḥ anātmanāṃ dehādīnām ātmatvenābhimanyate so'bhimāna ātmanaḥ bandhaḥ | tannivṛttir mokṣaḥ ||2||
ஆத்மா—ஈசுவரனாகவும் ஜீவனாகவும்—தேகம் முதலிய அனாத்மப் பொருட்களை ஆத்மா எனக் கருதி அபிமானம் கொள்கிறது; அந்த அபிமானமே ஆத்மாவின் பந்தம். அந்த அபிமானத்தின் நீக்கமே மோட்சம்.
The Self—(as) Lord and individual—conceives the non-Self, such as the body and so on, as the Self; that identification (abhimāna) is the bondage of the Self. The cessation of that is liberation.