Brahmavidya
कांस्यघण्टानिनादस्तु यथा लीयति शान्तये । ओङ्कारस्तु तथा योज्यः शान्तये सर्वमिच्छता ॥ यस्मिन्विलीयते शब्दस्तत्परं ब्रह्म गीयते । धियं हि लीयते ब्रह्म सोऽमृतत्वाय कल्पते ॥१२–१३॥
कांस्य-घण्टा-निनादः । तु । यथा । लीयति । शान्तये । ओङ्कारः । तु । तथा । योज्यः । शान्तये । सर्वम् । इच्छता । यस्मिन् । विलीयते । शब्दः । तत् । परम् । ब्रह्म । गीयते । धियम् । हि । लीयते । ब्रह्म । सः । अमृतत्वाय । कल्पते ।
kāṃsyaghaṇṭāninādastu yathā līyati śāntaye | oṅkārastu tathā yojyaḥ śāntaye sarvamicchatā || yasmin vilīyate śabdastat paraṃ brahma gīyate | dhiyaṃ hi līyate brahma so'mṛtatvāya kalpate ||12–13||
வெண்கல மணி ஒலி எவ்வாறு அமைதியில் கரைந்து விடுகிறதோ, அவ்வாறே முழு அமைதியை நாடுபவன் ஓங்காரத்தைச் சாதனையாக இணைக்க வேண்டும். எதில் ஒலி கரைகிறதோ அதுவே பரம்பிரம்மம் என்று பாடப்படுகிறது; மேலும் மனம்-புத்தி பிரம்மத்தில் கரைந்தால் அவன் அமரத்துவத்திற்குத் தகுதியடைகிறான்.
Just as the resonance of a bronze bell subsides into silence, so should the Oṅkāra be applied by one who desires complete peace. That in which sound dissolves is sung as the supreme Brahman; indeed, when the mind dissolves into Brahman, one becomes fit for immortality.