Avadhuta
अहो पुण्यमहो पुण्यं फलितं फलितं दृढम् ।
अस्य पुण्यस्य सम्पत्तेरहो वयमहो वयम् ॥३४॥
अहो पुण्यम् । अहो पुण्यम् । फलितम् फलितम् दृढम् ।
अस्य पुण्यस्य सम्पत्तेः अहो वयम् । अहो वयम् ॥३४॥
aho puṇyam aho puṇyaṃ phalitaṃ phalitaṃ dṛḍham |
asya puṇyasya sampatter aho vayam aho vayam ||34||
அஹோ புண்ணியம்! அஹோ புண்ணியம்! அது உறுதியாகப் பலித்தது, பலித்தது. இந்தப் புண்ணியச் செல்வத்தின் அடைவால்—அஹோ நாம்! அஹோ நாம்!॥३४॥
Ah, merit! Ah, merit! It has borne fruit—borne fruit—firmly. Of the attainment of this merit—ah, we! ah, we!