Adhyaya 17: लिङ्गोद्भव—ब्रह्मविष्ण्वहङ्कार-शमनं, ओंकार-प्रादुर्भावः, मन्त्र-तत्त्वं च
वाराहमहमप्याशु हंसत्वं प्राप्तवान्सुराः तदाप्रभृति मामाहुर्ह् अंसं हंसो विराडिति
vārāhamahamapyāśu haṃsatvaṃ prāptavānsurāḥ tadāprabhṛti māmāhurh aṃsaṃ haṃso virāḍiti
“நானும் வராக ரூபம் கொண்டு விரைவில் ஹம்சத்துவத்தை அடைந்தேன். அந்நாளிலிருந்து தேவர்கள் என்னை அம்ச, ஹம்ச, விராட் என்று அழைக்கின்றனர்.”
Brahma (within Suta’s narration to the sages of Naimisharanya)