Previous Verse
Next Verse

Shloka 21

Adhyaya 17: लिङ्गोद्भव—ब्रह्मविष्ण्वहङ्कार-शमनं, ओंकार-प्रादुर्भावः, मन्त्र-तत्त्वं च

सनातनमजं विष्णुं विरिञ्चिं विश्वसंभवम् विश्वात्मानं विधातारं धातारं पङ्कजेक्षणम्

sanātanamajaṃ viṣṇuṃ viriñciṃ viśvasaṃbhavam viśvātmānaṃ vidhātāraṃ dhātāraṃ paṅkajekṣaṇam

அவர் சனாதனமும் அஜனுமான விஷ்ணுவையும்; மேலும் உலகம் தோன்றக் காரணமான விரிஞ்சி (பிரம்மா)வையும் கண்டார்—அவர் உலகாத்மா, விதாதா-தாதா, தாமரைநேத்திரப் பெருமான். ஆனால் ஷைவ நோக்கில் இவ்வுலகப் பதவிகள் அனைத்தும் பரம பதி சிவனின் அருளால் மட்டுமே நிலைபெறும்।

सनातनम्eternal
सनातनम्:
अजम्unborn
अजम्:
विष्णुम्Vishnu (the all-pervading sustainer)
विष्णुम्:
विरिञ्चिम्Viriñci, Brahma
विरिञ्चिम्:
विश्वसंभवम्source/origin of the universe
विश्वसंभवम्:
विश्वात्मानम्the Self of the universe, indwelling soul of all
विश्वात्मानम्:
विधातारम्ordainer, apportioner of destiny
विधातारम्:
धातारम्supporter, sustainer
धातारम्:
पङ्कजेक्षणम्lotus-eyed
पङ्कजेक्षणम्:

Suta Goswami (narrating the Linga’s manifestation narrative to the sages; internal reference to Vishnu and Brahma as cosmic principles)