Adhyaya 17: लिङ्गोद्भव—ब्रह्मविष्ण्वहङ्कार-शमनं, ओंकार-प्रादुर्भावः, मन्त्र-तत्त्वं च
सनातनमजं विष्णुं विरिञ्चिं विश्वसंभवम् विश्वात्मानं विधातारं धातारं पङ्कजेक्षणम्
sanātanamajaṃ viṣṇuṃ viriñciṃ viśvasaṃbhavam viśvātmānaṃ vidhātāraṃ dhātāraṃ paṅkajekṣaṇam
அவர் சனாதனமும் அஜனுமான விஷ்ணுவையும்; மேலும் உலகம் தோன்றக் காரணமான விரிஞ்சி (பிரம்மா)வையும் கண்டார்—அவர் உலகாத்மா, விதாதா-தாதா, தாமரைநேத்திரப் பெருமான். ஆனால் ஷைவ நோக்கில் இவ்வுலகப் பதவிகள் அனைத்தும் பரம பதி சிவனின் அருளால் மட்டுமே நிலைபெறும்।
Suta Goswami (narrating the Linga’s manifestation narrative to the sages; internal reference to Vishnu and Brahma as cosmic principles)