Adhyaya 17: लिङ्गोद्भव—ब्रह्मविष्ण्वहङ्कार-शमनं, ओंकार-प्रादुर्भावः, मन्त्र-तत्त्वं च
कस्त्वं वदेति हस्तेन समुत्थाप्य सनातनम् तदा हस्तप्रहारेण तीव्रेण स दृढेन तु
kastvaṃ vadeti hastena samutthāpya sanātanam tadā hastaprahāreṇa tīvreṇa sa dṛḍhena tu
“நீ யார்?” என்று சொல்லி அவன் சனாதனப் பெருமான்மேல் கை உயர்த்தினான்; பின்னர் கடும், உறுதியான கைஅடியாக அவர் மீது தாக்கினான்।
Sūta (narrating the internal episode of Brahmā–Viṣṇu confronting the Liṅga/Śiva)