Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

मदनदाहः — पार्वतीतपः, स्वयंवरलीला, देवस्तम्भनं, दिव्यचक्षुर्दानम्

सर्वदेवेश्वरः श्रीमान् सर्वलोकपतिर्भवः यस्य वै देवदेवस्य वयं किङ्करवादिनः

sarvadeveśvaraḥ śrīmān sarvalokapatirbhavaḥ yasya vai devadevasya vayaṃ kiṅkaravādinaḥ

திருமிகு பவனே எல்லாத் தேவர்களுக்கும் ஈசன், எல்லா உலகங்களுக்கும் அதிபதி; அந்த தேவர்தேவனுக்கு நாம் வெறும் பணியாளர்கள், அவன் ஆணையையே உரைப்போர்।

सर्व-देव-ईश्वरःLord of all deities
सर्व-देव-ईश्वरः:
श्रीमान्glorious, auspicious, possessed of splendor
श्रीमान्:
सर्व-लोक-पतिःruler/lord of all worlds
सर्व-लोक-पतिः:
भवःBhava (a name of Shiva, the Pati)
भवः:
यस्यwhose, of whom
यस्य:
वैindeed, surely
वै:
देव-देवस्यof the God of gods
देव-देवस्य:
वयम्we
वयम्:
किङ्कर-वादिनःthose who speak/declare as servants (attendants, subordinates).
किङ्कर-वादिनः:

Devas (collectively), within Suta’s narration to the sages at Naimisharanya (contextual attribution)