Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
शर्वो ऽपि सर्वतश्चक्षुर्मुहुर्व्यापारयन्क्वचित् / अदृष्टपूर्वमाराममभिरामं व्यलोकयत्
śarvo 'pi sarvataścakṣurmuhurvyāpārayankvacit / adṛṣṭapūrvamārāmamabhirāmaṃ vyalokayat
எங்கும் நோக்கும் கண்களையுடைய சர்வனும் மீண்டும் மீண்டும் திசைதிசையாக பார்வையைச் செலுத்தி, முன்பு ஒருபோதும் காணாத அந்த இனிய தோட்டத்தை நோக்கினார்.