Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
तदेवानन्यमनसा ध्यात्वा किञ्चिद्विहस्य सः / तथास्त्विति तिरो ऽधत्त महायोगेश्वरो हरिः
tadevānanyamanasā dhyātvā kiñcidvihasya saḥ / tathāstviti tiro 'dhatta mahāyogeśvaro hariḥ
அதையே ஒருமனத்துடன் தியானித்து அவர் சிறிது புன்னகைத்தார்; ‘ததாஸ்து’ என்று கூறி மகாயோகேஸ்வரன் ஹரி மறைந்தார்.