तान् राजा स्वविषये मन्त्रिपुरोहितसेनापतियुवराजदौवारिकान्तर्वंशिकप्रशास्तृसमाहर्तृसम्निधातृप्रदेष्टृनायकपौरव्यावहारिककार्मान्तिकमन्त्रिपरिषदध्यक्षदण्डदुर्गान्तपालाटविकेषु श्रद्धेयदेशवेषशिल्पभाषाभिजनापदेशान्भक्तितः सामर्थ्ययोगाच्चापसर्पयेत् ॥ कZ_०१.१२.०६ ॥
tān rājā svaviṣaye mantripurohitasenāpatiyuvarājadauvārikāntarvaṃśikapraśāstṛsamāhartṛsamnidhātṛpradeṣṭṛnāyakapauravyāvahārikakārmāntikamantripariṣadadhyakṣadaṇḍadurgāntapālāṭavikeṣu śraddheya-deśa-veṣa-śilpa-bhāṣā-abhijanāpadeśān bhaktitaḥ sāmarthya-yogāc cāpasarpayet
தன் நாட்டில் அரசன், தாம் கூறும் பகுதி/நாடு, உடை, தொழில்/கலை, மொழி, குலம் ஆகியவற்றில் நம்பத்தகுந்தவர்களான அத்தகைய முகவர்களை—அமைச்சர், புரோகிதர், சேனாதிபதி, இளவரசர், வாயில்காவலர், அந்தப்புர அதிகாரிகள், மாகாண நிர்வாகிகள், சமாஹர்த்தா (வருவாய் வசூலாளர்), சந்நிதாதா (கருவூலர்), பிரதேஷ்டா (மேற்பார்வையாளர்), நாயகர், பௌர (நகர அதிகாரி), வியாவஹாரிக (நீதியதிகாரி), கார்மாந்திக (தொழிற்சாலை/கைத்தொழில் நிலையத்தார்), அமைச்சரவைத் தலைவர், தண்ட அதிகாரிகள், கோட்டை மற்றும் எல்லைக் காவலர்கள், ஆடவிக (வனத் தலைவர்) ஆகியோரிடையே—நம்பிக்கை (பக்தி) மற்றும் திறன்-பொருத்தம் பார்த்து—மறைவாக நியமிக்க வேண்டும்।
Continuous verification of loyalty and performance through independent channels; no office is exempt from scrutiny, including the heir-apparent and military command.
Because successful infiltration depends on culturally consistent cover—accent, dress, occupational knowledge, and social claims must align to avoid detection.