Previous Verse
Next Verse

Shloka 8

मधुवनप्रवेशः — The Vanaras Enter Madhuvana

Honey-Grove Episode

यत्तन्मधुवनं नाम सुग्रीवस्याभिरक्षितम्।अधृष्यं सर्वभूतानां सर्वभूतमनोहरम्।।।।

yat tan madhuvanaṃ nāma sugrīvasyābhirakṣitam |

adhṛṣyaṃ sarvabhūtānāṃ sarvabhūtamanoharam ||5.61.8||

यत्तन्मधुवनं नाम सुग्रीवस्य स्वकीयवत् अभिरक्षितम्। तद् सर्वभूतानामधृष्यं सर्वभूतमनोहरं च आसीत्॥

प्लवमानाःleaping
प्लवमानाः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootplu (धातु) + śānac (शानच्)
Formवर्तमानकृदन्त (active present participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
खम्the sky
खम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootkham (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
आप्लुत्यhaving sprung up to
आप्लुत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootā-plu (धातु) + ktvā (क्त्वा)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
ततःthen
ततः:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तर्य (then)
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
काननौकसःforest-dwellers
काननौकसः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootkānana (प्रातिपदिक) + okas (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुष (कानने ओकः/निवासः येषाम्)
नन्दनोपमम्like Nandana (Indra's garden)
नन्दनोपमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootnandana (प्रातिपदिक) + upama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष (नन्दनेन उपमम्) वनम् इति विशेषण
आसेदुःreached/entered
आसेदुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootā-sad (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
वनम्forest/grove
वनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
द्रुमलतायुतम्filled with trees and creepers
द्रुमलतायुतम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdruma (प्रातिपदिक) + latā (प्रातिपदिक) + yuta (यु-धातुज कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; द्वन्द्व (द्रुमाश्च लताश्च) + युत (युक्त)

The Madhuvanam of Sugriva was wellprotected and was difficult to access for the vanaras. It was enchating to all beings.

M
Madhuvana
S
Sugrīva

FAQs

Respect for maryādā and rightful ownership: even a delightful place is protected under rājadharma, and entering or consuming its bounty raises questions of permission and duty.

Madhuvana is introduced as Sugrīva’s protected grove, setting up the coming conflict when the returning vānara-s wish to enjoy its honey.

Guardianship and order (rakṣaṇa), reflecting Sugrīva’s governance and the principle that resources are regulated by duty.