Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Ayodhya Kanda, Sarga 37, Shloka 15

अयोध्याकाण्डे सर्गः ३७ — चीरधारणं, सीतासंकल्पः, वसिष्ठोपदेशः

Bark-Robe Episode and Vasistha’s Admonition

रामं प्रेक्ष्य तु सीताया बध्नन्तं चीरमुत्तमम्।अन्तःपुरगता नार्यो मुमुचुर्वारि नेत्रजम्।।2.37.15।।

rāmaṁ prekṣya tu sītāyā badhnantaṁ cīram uttamam | antaḥpuragatā nāryo mumucur vāri netrajam || 2.37.15 ||

रामं दृष्ट्वा तु सीतायाः चीरमुत्तमं बध्नन्तम्। अन्तःपुरस्थिताः स्त्रियो नेत्रजं वारि मुमुचुः॥

रामम्Rama
रामम्:
कर्म (object of प्रेक्ष्य)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
प्रेक्ष्यhaving seen
प्रेक्ष्य:
पूर्वकाल-क्रिया (prior action)
TypeVerb
Rootप्र√ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त (Gerund/Absolutive), अव्ययभाव; ‘having seen’
तुbut, indeed
तु:
सम्बन्धक-निपात (discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक-निपात (particle: ‘but/indeed’)
सीतायाःof Sita
सीतायाः:
सम्बन्ध (genitive with चीरम्)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
बध्नन्तम्fastening
बध्नन्तम्:
कर्म-विशेषण (qualifier of object ‘Rama’)
TypeVerb
Root√बन्ध् (धातु)
Formशतृ-प्रत्यय (Present active participle), पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘fastening’ (रामम् विशेषयति)
चीरम्bark garment
चीरम्:
कर्म (object of बध्नन्तम्)
TypeNoun
Rootचीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
उत्तमम्excellent, best
उत्तमम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (चीरम्)
अन्तःपुरगताःhaving gone to/being in the inner apartments
अन्तःपुरगताः:
कर्ता (subject)
TypeAdjective
Rootअन्तःपुर + गत (प्रातिपदिक; गत from √गम्)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुष-समासः (अन्तःपुरं गताः)
नार्यःwomen
नार्यः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootनारी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
मुमुचुःreleased, shed
मुमुचुः:
क्रिया (main verb)
TypeVerb
Root√मुच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
वारिwater, tears
वारि:
कर्म (object of मुमुचुः)
TypeNoun
Rootवारि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘water/tears’
नेत्रजम्born of the eyes
नेत्रजम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootनेत्र + ज (प्रातिपदिक; ज from √जन्)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष-समासः (नेत्रेभ्यः जातम्) वारि-विशेषणम्

Profoundly distressed, they said to Rama glowing with burning lustre O dear, no one has ordered this high-minded Sita to dwell in the forest.

R
Rama
S
Sita
B
bark garment (cīra)

FAQs

Dharma is not emotionless; righteous action can coexist with human grief. The women’s tears acknowledge the cost of dharma when it demands separation and austerity.

Palace women witness Sita being dressed for exile and are overcome with sorrow.

Anukampā (tender empathy) of the palace women toward Sita and Rama.