Previous Verse
Next Verse

Shloka 108

Puṣkara Mahatmya: Brahmā’s Lotus-Tīrtha, Sacrifice, Initiation, and Kṣetra-Dharma

सर्वे कमंडलुयुता मुक्तकक्षाक्षमालिनः । दंडिनश्चीरवस्त्राश्च जटाभिरतिशोभिताः

sarve kamaṃḍaluyutā muktakakṣākṣamālinaḥ | daṃḍinaścīravastrāśca jaṭābhiratiśobhitāḥ

सर्वे कमण्डलुयुता मुक्तकक्षाक्षमालिनः । दण्डिनश्चीरवस्त्राश्च जटाभिरतिशोभिताः ॥

सर्वेall
सर्वे:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ‘all (of them)’
कमण्डलुयुताःcarrying water-pots
कमण्डलुयुताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootकमण्डलु + युत (प्रातिपदिक; √युज् क्त)
Formतत्पुरुषः—‘कमण्डलुना युताः/सहिताः’; पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्
मुक्तकक्षाक्षमालिनःwith loosened waist-cloth and rosaries
मुक्तकक्षाक्षमालिनः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootमुक्त + कक्षा + अक्ष + मालिन् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिः—‘मुक्ता कक्षा यस्य’ (unbound waist-cloth) तथा ‘अक्ष-मालिन्’ (rosary-wearer) इत्यादि गुणसमूहः; पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्
दण्डिनःstaff-bearers
दण्डिनः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदण्डिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ‘staff-bearers’
and
:
Samuccaya/Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (conjunction)
चीरवस्त्राःwearing bark-garments and cloth
चीरवस्त्राः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootचीर + वस्त्र (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वः—‘चीरं च वस्त्रं च’ (bark-garment and cloth); पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्
and
:
Samuccaya/Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः
जटाभिःwith matted hair
जटाभिः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootजटा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम्; ‘with matted locks’
अतिशोभिताःhighly adorned
अतिशोभिताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअति + शोभित (प्रातिपदिक; √शुभ्/शोभ् क्त)
Formउपसर्गपूर्वक-क्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ‘greatly adorned/beautified’

Narrator (contextual description within the Sṛṣṭikhaṇḍa narrative; specific speaker not explicit in this single verse)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

Sandhi Resolution Notes: दण्डिनः + च → दण्डिनश्च; चीरवस्त्राः + च → चीरवस्त्राश्च; जटाभिः + अतिशोभिताः → जटाभिरतिशोभिताः; कमंडलु→कमण्डलु (standard).

FAQs

The verse describes the appearance and ascetic emblems of sages—water-pot, staff, bark garments, rudrākṣa rosary, and matted hair—signifying renunciation and disciplined practice.

The kamaṇḍalu commonly symbolizes purity, self-restraint, and a mendicant’s simple needs, while the daṇḍa (staff) signifies vows, discipline, and the regulated life of an ascetic.

The imagery emphasizes simplicity, restraint, and commitment to spiritual discipline (tapas), presenting renunciation and inner steadiness as ideals for seekers.