Previous Verse
Next Verse

Shloka 114

Pūjādi-kathana — Gaṅgā Vratas, Tenfold Worship, Stotra, and Mokṣa on the Riverbank

नमोऽस्तु धर्माय वदन्प्रविश्य जलं स मे प्रीत इति क्षिपेच्च । स्नात्वा ततस्तीर्थवटाक्षयं च दृष्ट्वा प्रदद्यादथ दक्षिणां तु ॥ ११४ ॥

namo'stu dharmāya vadanpraviśya jalaṃ sa me prīta iti kṣipecca | snātvā tatastīrthavaṭākṣayaṃ ca dṛṣṭvā pradadyādatha dakṣiṇāṃ tu || 114 ||

नमोऽस्तु धर्माय इति वदन् जलं प्रविश्य स मे प्रीत इति क्षिपेत् । स्नात्वा ततस्तीर्थवटाक्षयं च दृष्ट्वा प्रदद्यादथ दक्षिणां तु ॥

नमःsalutation
नमः:
सम्बोधन/भाव (Salutation/भाव)
TypeNoun
Rootनमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; indeclinable-like usage as salutation
अस्तुlet (it) be
अस्तु:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (Imperative/लोट्), प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘let there be’
धर्मायto Dharma
धर्माय:
सम्प्रदान (Sampradāna/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/चतुर्थी), एकवचन; dative ‘to Dharma’
वदन्saying
वदन्:
क्रियाविशेषण (Kriyā-viśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootवद् (धातु)
Formशतृ (present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘saying’
प्रविश्यhaving entered
प्रविश्य:
क्रियाविशेषण (Kriyā-viśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र-विश् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive) ‘having entered’; धातु: विश् (प्रवेशने) with प्र-
जलम्water
जलम्:
कर्म (Karma/कर्म)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; object of ‘enter/throw’ context
सःhe/that one
सः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; demonstrative pronoun ‘he/that (one)’
मेmy/to me
मे:
सम्बन्ध (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (or चतुर्थी) एकवचन; enclitic ‘my/to me’
प्रीतःpleased
प्रीतः:
विशेषण (Predicate/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रीत (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त from प्री (तुष्टौ) ‘pleased’; predicate adjective
इतिthus
इति:
सम्बन्ध/निपात (Quotative/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/वाक्यसमाप्तिसूचक (quotative particle)
क्षिपेत्should throw
क्षिपेत्:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Rootक्षिप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; ‘should throw/cast’
and
:
सम्बन्ध/निपात (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
क्रियाविशेषण (Kriyā-viśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive) ‘having bathed’
ततःthen
ततः:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; ‘then/thereafter’
तीर्थ-वट-अक्षयम्the imperishable sacred banyan (at the tirtha)
तीर्थ-वट-अक्षयम्:
कर्म (Karma/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक) + वट (प्रातिपदिक) + अक्षय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (तीर्थे वटः) + विशेषण ‘imperishable’; here as object of ‘seeing’
and
:
सम्बन्ध/निपात (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
क्रियाविशेषण (Kriyā-viśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive) ‘having seen’
प्रदद्यात्should give
प्रदद्यात्:
क्रिया (Kriyā/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-दा (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; ‘should give’
अथthen
अथ:
सम्बन्ध/निपात (Sequencer/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/आरम्भसूचक (sequencing particle) ‘then/now’
दक्षिणाम्a gift/fee (dakṣiṇā)
दक्षिणाम्:
कर्म (Karma/कर्म)
TypeNoun
Rootदक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘fee/gift’ as object of giving
तुindeed
तु:
सम्बन्ध/निपात (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphasis)

Narada (teaching tīrtha-vidhi within Uttara-Bhaga context)

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: shanta

D
Dharma
T
Tirtha
V
Vatavriksha (Sacred Banyan)

FAQs

It frames tīrtha-bathing as a dharmic rite: one enters with reverence to Dharma, offers water with the intent of inner purification, then completes the act through darśana of the sacred symbol (akṣaya-vaṭa) and charitable dakṣiṇā.

Bhakti appears here as reverent action: verbal salutation, mindful offering, sacred sight (darśana), and giving (dāna). The verse teaches devotion expressed through disciplined pilgrimage conduct rather than mere travel.

Kalpa (ritual procedure) is implied: the step-by-step tīrtha-vidhi—mantra-like utterance, snāna, darśana, and dakṣiṇā—showing how rites are completed with proper sequencing and gifting to qualified recipients.