Shloka 31

वैवस्वतो हर्षमुपाश्रयेच्च सलेखको मे व्रतभंग एव । किं तेन जातेन दुरात्मना हि ददाति हर्षं रिपुसुंदरीणाम् ॥ ३१ ॥

vaivasvato harṣamupāśrayecca salekhako me vratabhaṃga eva | kiṃ tena jātena durātmanā hi dadāti harṣaṃ ripusuṃdarīṇām || 31 ||

वैवस्वतात् (यमात्) किं हर्षमुपाश्रयेयम्? मम तु व्रतभङ्ग एव सलेखको लिख्यते। किं तेन दुरात्मना जातेन, यो रिपुसुन्दरीणां हर्षं ददाति॥

वैवस्वतःVaivasvata (Yama)
वैवस्वतः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवैवस्वत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; यम/सूर्यपुत्र-विशेषनाम
हर्षम्joy
हर्षम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहर्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
उपाश्रयेत्would resort to/seek
उपाश्रयेत्:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootउप-आ-√श्रि (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
and
:
समुच्चय (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
स-लेखकःwith a scribe/recorder
स-लेखकः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस (उपसर्ग/अव्यय) + लेखक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः (सह-लेखकः) ‘with a scribe/recorder’
मेof me/my
मे:
सम्बन्ध (Genitive relation/षष्ठी)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी (Genitive/Dative), एकवचन; अत्र षष्ठी (of me)
व्रत-भङ्गःbreaking of a vow
व्रत-भङ्गः:
कर्ता/समानााधिकरण (Predicate noun/कर्ता)
TypeNoun
Rootव्रत (प्रातिपदिक) + भङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः तत्पुरुषः (व्रतस्य भङ्गः)
एवindeed/only
एव:
निपात (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात (emphasis)
किम्what (use)
किम्:
प्रश्न (Interrogative/प्रश्न)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; प्रश्नार्थक
तेनby/with that
तेन:
करण/सहायक (Instrument/means/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया (Instrumental), एकवचन
जातेनby one who is born/produced
जातेन:
करण/सहायक (Instrument/means/करण)
TypeNoun
Rootजात (कृदन्त; √जन्)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) ‘born/produced’
दुरात्मनाby an evil-souled (person)
दुरात्मना:
करण/सहायक (Instrument/means/करण)
TypeNoun
Rootदुरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
हिindeed/for
हि:
निपात (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle)
ददातिgives
ददाति:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√दा (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
हर्षम्joy
हर्षम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहर्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
रिपु-सुन्दरीणाम्of the enemies’ women (enemy beauties)
रिपु-सुन्दरीणाम्:
सम्प्रदान-सम्बन्ध/षष्ठी (Recipient relation/Genitive)
TypeNoun
Rootरिपु (प्रातिपदिक) + सुन्दरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (Genitive), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (रिपूणां सुन्दर्यः)

Narrator/voice within the Adhyaya (Uttara-Bhaga narrative)

Vrata: none

Rasa: {"primary_rasa":"raudra","secondary_rasa":"bhayanaka","emotional_journey":"A bitter refusal to ‘take joy’ in Yama’s domain, shifting to self-reproach and condemnation of vow-breaking as recorded wrongdoing, ending in contempt for the wicked who gladden enemies."}

V
Vaivasvata (Yama)

FAQs

It warns that breaking a sacred vow (vrata-bhaṅga) is not a trivial lapse: one’s actions are “recorded,” and seeking comfort in death or fate (Vaivasvata/Yama) cannot erase moral accountability.

By implication, true devotion requires steadiness in vows and discipline; pleasure that strengthens hostile forces is portrayed as self-defeating, whereas bhakti aligns conduct with dharma and self-restraint.

The verse emphasizes vrata-dharma (ritual vow discipline) and karmic accountability rather than a specific Vedanga; practically, it teaches careful observance of vowed observances and avoidance of actions that lead to demerit.