Previous Verse
Next Verse

Shloka 66

Pātivratya-kathana

The Narrative of the Pativrata

वेश्यान्यस्मैददौ प्रीत्या यूने कामपरायणा । ततः स दीनवदनो व्रीडया च समन्वितः ॥ ६६ ॥

veśyānyasmaidadau prītyā yūne kāmaparāyaṇā | tataḥ sa dīnavadano vrīḍayā ca samanvitaḥ || 66 ||

सा कामपरायणा प्रीत्या यूनेऽस्मै वेश्याः प्रददौ; ततः स व्रीडासमन्वितो दीनवदनोऽभवत् ॥

वेश्याthe courtesan
वेश्या:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवेश्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
अस्मैto him
अस्मै:
Sampradāna (सम्प्रदान/Recipient)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (सर्वनाम), चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
ददौgave
ददौ:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
प्रीत्याout of affection
प्रीत्या:
Hetu (हेतु/Cause)
TypeNoun
Rootप्रीति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; हेतौ/भावे
यूनेto the young man
यूने:
Sampradāna (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुवन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन; ‘युवने’ (to the young man)
काम-परायणाdevoted to lust
काम-परायणा:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकाम (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (‘कामे परायणा’); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (वेश्या)
ततःthen
ततः:
Kāla (काल/sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; तदनन्तरवाचक (thereupon)
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
दीन-वदनःwith a dejected face
दीन-वदनः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदीन (प्रातिपदिक) + वदन (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (‘दीनं वदनं यस्य’/‘दीनवदनः’); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (सः)
व्रीडयाwith shame
व्रीडया:
Karaṇa (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootव्रीडा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक निपात (conjunction)
समन्वितःendowed/filled (with)
समन्वितः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम् + अन्वि/इ (धातु) → समन्वित (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘युक्तः/सहितः’

Narada (narrating within the Uttara-Bhaga discourse)

Vrata: none

Primary Rasa: bibhatsa (disgust)

Secondary Rasa: karuna (compassion)

FAQs

It highlights how indulgence in kāma (sense-pleasure) leads to inner collapse—shown by dejection and vrīḍā (shame)—implying that conscience awakens when one strays from dharma.

By contrast: attachment to pleasure pulls the mind outward, while bhakti requires inward steadiness and restraint; the verse depicts the psychological cost of kama-parāyaṇatā, which bhakti seeks to transcend.

No specific Vedāṅga (like Vyākaraṇa, Jyotiṣa, or Kalpa) is taught directly; the takeaway is practical nīti—guarding conduct (sadācāra) to avoid adharma-driven choices.