Previous Verse
Next Verse

Shloka 27

Adhyaya 57The Ninefold Divisions of Bharata: Mountains, Rivers, and Peoples

पादविनिष्क्रान्ता इत्येताḥ सरिदुत्तमाः ।

कृतमाला ताम्रपर्णो पुष्पजा सूत्पलावती ॥

(sahya) (vindhya) pādaviniṣkrāntā ityetāḥ sariduttamāḥ /

kṛtamālā tāmraparṇo puṣpajā sūtpalāvatī //

एता नद्यः श्रेष्ठा इति कथ्यन्ते, सह्यविन्ध्यादिपर्वतानां पादेभ्यः प्रसृता इव; कृतमाला ताम्रपर्णा पुष्पजा सूत्पलावती च।

पादविनिष्क्रान्ताः(those) that have issued forth from the foot
पादविनिष्क्रान्ताः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootपाद-विनिष्क्रान्त (कृदन्त; √क्रम्/√कृ? + निṣ् + नि; प्रातिपदिकरूप)
Formबहुवचन, प्रथमा; विशेषण; कृदन्तः भूतकर्मणि/भूतकाले (past participial sense) ‘विनिष्क्रान्त’ = ‘gone forth’; समासः तत्पुरुषः (पादात् विनिष्क्रान्ताः)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Quotative)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण-निपात (quotative particle)
एताःthese
एताः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
सरित्-उत्तमाःthe best of rivers
सरित्-उत्तमाः:
Karta (कर्ता/Predicate nominative)
TypeNoun
Rootसरित् + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (सरितां उत्तमाः)
कृतमालाKṛtamālā (river)
कृतमाला:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootकृतमाला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः तत्पुरुषः (कृता माला यस्याः/कृतमाला)
ताम्रपर्णःTāmraparṇa (river)
ताम्रपर्णः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootताम्रपर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः कर्मधारयः (ताम्रा पर्णा यस्य/ताम्रपर्णः)
पुष्पजाPuṣpajā (river)
पुष्पजा:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootपुष्पजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः तत्पुरुषः (पुष्पात् जाता)
सूत्पलावतीSūtpalāvatī (river; ‘having sūtpalas/lotuses’)
सूत्पलावती:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootसूत्पलावती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः बहुव्रीहिः (सूत्पलानि यस्याः सा)
Catalogue narration (speaker not determinable from excerpt alone)

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

GeographyHydrography (mountain sources)Sacred toponyms

FAQs

By tracing rivers to mountain ‘feet,’ the text frames nature as ordered and venerable; it reinforces gratitude and restraint toward water sources—an implicit environmental dharma.

This is ancillary geographical material (kṣetra/tīrtha enumeration), commonly embedded in Purāṇas to support dharma and pilgrimage, not a direct instance of sarga/pratisarga/manvantara/vaṁśa/vaṁśānucarita.

‘From the feet’ suggests humility and service: sacred waters arise from the ‘lowest’ point of the mountain, symbolizing that purity and beneficence often emerge from groundedness rather than prominence.