Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Ayodhya Kanda, Sarga 62, Shloka 5

अयोध्याकाण्डे द्विषष्टितमः सर्गः

Kausalyā consoles Daśaratha; grief, remorse, and nightfall

अमनास्तेन शोकेन रामशोकेन च प्रभुः।द्वाभ्यामपि महाराज श्शोकाभ्यामन्वतप्यत।।।।

amanās tena śokena rāmaśokena ca prabhuḥ | dvābhyām api mahārāja śokābhyām anvatapyata ||

Сломленный тем горем и горем о Раме, властный царь терзался сразу двумя скорбями: прежней печалью и печалью, рожденной разлукой с Рамой.

अमनाःbroken-hearted, distressed
अमनाः:
विशेषण (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअमनस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘प्रभुः’ इत्यस्य विशेषणम्
तेनby that
तेन:
करण (Karana/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; सर्वनाम
शोकेनby grief
शोकेन:
करण (Karana/करण)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
राम-शोकेनby grief for Rama
राम-शोकेन:
करण (Karana/करण)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक) + शोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; तत्पुरुषः (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘रामस्य शोकः’
and
:
सम्बन्ध (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
प्रभुःthe lord (king)
प्रभुः:
कर्ता (Karta/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
द्वाभ्याम्by two
द्वाभ्याम्:
विशेषण (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), द्विवचन; ‘शोकाभ्याम्’ इत्यस्य विशेषणम्
अपिalso
अपि:
सम्बन्ध (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अवधारणार्थक-अव्यय (also/even)
महाराजO great king
महाराज:
सम्बोधन (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहाराज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; कर्मधारयः ‘महान् राजा’
शोकाभ्याम्by the two griefs
शोकाभ्याम्:
करण (Karana/करण)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), द्विवचन
अन्वतप्यतwas tormented, suffered
अन्वतप्यत:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootअनु-√तप् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद

As I think of Rama, my heart swells with sorrow just as the ocean rises with rushing rivers.

D
Daśaratha
R
Rāma

FAQs

Dharma teaches that actions and their consequences accumulate; unresolved wrongdoing can intensify present suffering and cloud righteous decision-making.

Daśaratha is simultaneously crushed by the memory of his past misdeed and by the present calamity of Rāma’s exile.

The verse emphasizes the seriousness of conscience: a king is not insulated from moral pain when dharma has been compromised.