Previous Verse
Next Verse

Shloka 48

Adhyaya 39Yoga Discipline: Posture, Breath Control, Sense Withdrawal, and Signs of Attainment

कालेष्वेतेषु युञ्जीत न योगं ध्यानतत्परः ।

सशब्दाग्निजालभ्यासे जीर्णगोष्ठे चतुष्पथे ॥

kāleṣv eteṣu yuñjīta na yogaṃ dhyāna-tatparaḥ / saśabdāgni-jāla-bhyāse jīrṇa-goṣṭhe catuṣpathe

Преданный созерцанию не должен заниматься йогой при таких временах/условиях: там, где шум, близ огня и пылающих языков пламени, в ветхом коровнике/загоне или на перекрёстке четырёх дорог.

kāleṣuat times/periods
kāleṣu:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootkāla (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः (Locative), बहुवचनम्
eteṣuin these
eteṣu:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (Locative), बहुवचनम्; विशेषणम्—कालेषु
yuñjītashould practice
yuñjīta:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootyuj (धातु)
Formविधिलिङ्, परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
nanot
na:
Nishedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेध-अव्ययम्
yogamyoga
yogam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootyoga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
dhyāna-tatparaḥone intent on meditation
dhyāna-tatparaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootdhyāna (प्रातिपदिक) + tatpara (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः—ध्यानं तत्परः (intent on meditation); पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (कर्तृ-विशेषण)
sa-śabda-agni-jāla-abhyāsein practice amid noise, fire, and nets/entanglements
sa-śabda-agni-jāla-abhyāse:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootsa (प्रातिपदिक/उपसर्गार्थ) + śabda (प्रातिपदिक) + agni (प्रातिपदिक) + jāla (प्रातिपदिक) + abhyāsa (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुषः; अभ्यासनाम (पुंलिङ्गः), सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; sa- = सहित (with); अर्थः—शब्दाग्निजालसहिते अभ्यासे
jīrṇa-goṣṭhein a dilapidated cowshed/enclosure
jīrṇa-goṣṭhe:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootjīrṇa (कृदन्त/प्रातिपदिक) + goṣṭha (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारयः—जीर्णं गोष्ठम्; नपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्
catuṣ-patheat a crossroads
catuṣ-pathe:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootcatuṣ (संख्या-प्रातिपदिक) + patha (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समासः—चत्वारः पथाः यस्य (crossroads); पुंलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्
Instructional voice within the chapter

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "dharma", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

YogaMeditation environmentSafety and concentrationAuspicious/inauspicious places

FAQs

Meditation requires a setting that supports sattva and steadiness. Places associated with danger, distraction, or social flux (crossroads) weaken recollection and composure.

Didactic yoga-vidhi, not a pancalakṣaṇa narrative unit.

Crossroads and noisy/fire-filled places symbolize a mind at ‘junctions’—pulled in many directions. The instruction is to choose ekāgratā-supporting spaces that reduce sensory ‘sparks’.