श्वेतमुनिना कालस्य निग्रहः (मृत्युञ्जय-भक्ति-प्रसादः)
किं करिष्यति मे मृत्युर् मृत्योर्मृत्युरहं यतः तं दृष्ट्वा सस्मितं प्राह श्वेतं लोकभयंकरः
kiṃ kariṣyati me mṛtyur mṛtyormṛtyurahaṃ yataḥ taṃ dṛṣṭvā sasmitaṃ prāha śvetaṃ lokabhayaṃkaraḥ
«Что может сделать мне Смерть? Ибо я — смерть самой Смерти». Увидев его, Швета, устрашающий мир, произнёс с мягкой улыбкой.
Suta (narrating; the quoted speech is attributed to Śveta within the narrative)