Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 64

आपस्तंबो मुनिस्तत्र लोमशश्च महामनाः । वरैस्तं विविधैरिष्टैश्छंदयामासतुर्नृपम्

āpastaṃbo munistatra lomaśaśca mahāmanāḥ | varaistaṃ vividhairiṣṭaiśchaṃdayāmāsaturnṛpam

Ali, o sábio Āpastaṃba e Lomasha, de grande ânimo, deleitaram o rei concedendo-lhe variados dons e bênçãos, cada qual querido ao seu coração.

आपस्तम्बःĀpastamba
आपस्तम्बः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootआपस्तम्ब (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मुनिःsage
मुनिः:
Karta (Apposition/कर्ता-समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; आपस्तम्बस्य विशेषण-रूपेण
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (locative adverb)
लोमशःLomaśa
लोमशः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलोमश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
and
:
Sambandha (Coordinator/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
महामनाःgreat-minded
महामनाः:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहामनस् (प्रातिपदिक; महा+मनस्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (लोमशस्य)
वरैःwith boons
वरैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
विविधैःvarious
विविधैः:
Karana (Instrument-qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (वरैः)
इष्टैःdesired/pleasing
इष्टैः:
Karana (Instrument-qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootइष्ट (कृदन्त/प्रातिपदिक; इष् धातु → इष्ट)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (वरैः)
छन्दयामासतुःthey pleased/propitiated
छन्दयामासतुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootछन्दय् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), द्विवचन; परस्मैपद
नृपम्the king
नृपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन

Narrator (contextual; likely Sūta/Lomaharṣaṇa in Purāṇic framing)

Tirtha: Prabhāsa

Type: kshetra

Scene: Two venerable sages—Āpastaṃba and Lomasha—stand or sit before the king, blessing him; the king bows, ministers behind him. The setting hints at Prabhāsa’s sacred precinct near the sea/temple.

Ā
Āpastaṃba
L
Lomaśa
N
nṛpati (king)

FAQs

When rulers honor saints, blessings arise that refine kingship toward dharma rather than mere worldly gain.

Prabhāsa-kṣetra, the setting where sages bestow boons and dharma becomes tangible.

No fixed rite; the implied practice is honoring saints at the tīrtha and receiving their guidance and blessings.