Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 14

भवांतरा वर्जित पुण्यराशिं कृच्छैर्महद्भिर्ह्यवगम् यकाशीम् । प्राप्यापि किं मूढधियोन्यतो वै यियासवो दुर्गतिमुद्यियासवः

bhavāṃtarā varjita puṇyarāśiṃ kṛcchairmahadbhirhyavagam yakāśīm | prāpyāpi kiṃ mūḍhadhiyonyato vai yiyāsavo durgatimudyiyāsavaḥ

Kāśī é um tesouro de mérito que não se abandona nem através de muitas vidas, e só se alcança por grandes dificuldades. Tendo-a obtido, por que o de mente obtusa desejaria ir a outro lugar, como se corresse, ávido, ao encontro da desventura?

भव-अन्तरात्from other births (from transmigrations)
भव-अन्तरात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootभव + अन्तर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (भवस्य अन्तरम्), नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन; अपादानार्थे
वर्जितdeprived of, lacking
वर्जित:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवर्ज् (धातु) → वर्जित (कृदन्त)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषणम् (पुण्यराशिम्)
पुण्यराशिम्a heap of merit
पुण्यराशिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपुण्य + राशि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (पुण्यस्य राशिः), पुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
कृच्छैःwith hardships, with difficulty
कृच्छैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकृच्छ्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुल्लिङ्ग (प्रयोगे नपुंसकं), तृतीया (3rd), बहुवचन
महद्भिःgreat
महद्भिः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुल्लिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषणम् (कृच्छैः)
हिindeed
हि:
Nipata (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/हेतुवाचक-निपात (emphatic/causal particle)
अवगम्attainment/approach
अवगम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअव-गम् (धातु) → अवगम (प्रातिपदिक/कृदन्त-भाव)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘अवगमनम्/प्राप्तिः’ अर्थे
यत्which/that
यत्:
Sambandha (Relational/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सम्बन्धसूचक
काशीम्Kāśī
काशीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
प्राप्यhaving obtained
प्राप्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु) → प्राप्य (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्ययवत्
अपिeven
अपि:
Nipata (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपेक्षार्थक (also/even)
किम्why?
किम्:
Prashna (Question/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रश्नार्थक-अव्यय
मूढधियःthose of deluded intellect
मूढधियः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमूढ + धि (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (येषां धिः मूढा ते), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
अन्यतःelsewhere, from another place
अन्यतः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeIndeclinable
Rootअन्यतः (अव्यय)
Formअव्यय; अपादान/दिशावाचक (from elsewhere)
वैindeed
वै:
Nipata (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक-निपात (emphatic)
यियासवःwishing to go
यियासवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootया (धातु) → यियासु (कृदन्त)
Formइच्छार्थक-कृदन्त (यियासु), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
दुर्गतिम्a bad destination, misfortune
दुर्गतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदुर् + गति (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (दुष्टा गतिः), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
उद्यियासवःeager to set out/go up
उद्यियासवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootउद्-या (धातु) → उद्यियासु (कृदन्त)
Formइच्छार्थक-कृदन्त (उद्यियासु), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa frame commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Scene: A pilgrim stands at a ghat with travel bundle, hesitating to depart; a wise figure points toward the temple spire, while shadowy figures on a distant road symbolize ‘durgati’.

K
Kāśī
P
Puṇya
S
Saṃsāra (bhavāntara)

FAQs

What is gained through immense merit and struggle should be protected; abandoning Kāśī is portrayed as choosing spiritual decline.

Kāśī, praised as a hard-won refuge across lifetimes.

No specific rite; the emphasis is on perseverance, merit, and steadfastness in sacred geography.