Vasiṣṭha-gamana
Vasiṣṭha’s Departure / The Episode of Sagara
भूपव्या कोपदग्धं नृपकुलविहिताशेषधर्मादपेतं कृत्वा तेषां वसिष्ठः समयमवनिपालप्रतिज्ञानिवृत्त्यै / गत्वा तं राजवर्यं स्वयमथ शनकैः सांत्वयित्वा यथावत्सप्राणानामरीणामपगमनविधावभ्यनुज्ञां ययाचे
bhūpavyā kopadagdhaṃ nṛpakulavihitāśeṣadharmādapetaṃ kṛtvā teṣāṃ vasiṣṭhaḥ samayamavanipālapratijñānivṛttyai / gatvā taṃ rājavaryaṃ svayamatha śanakaiḥ sāṃtvayitvā yathāvatsaprāṇānāmarīṇāmapagamanavidhāvabhyanujñāṃ yayāce
Ao ver a linhagem real, queimada pela cólera no caminho do rei e afastada de todo dharma, Vasiṣṭha estabeleceu um pacto de tempo para que a promessa do soberano se cumprisse; depois foi ao rei excelso, consolou-o lentamente e pediu permissão quanto ao modo de fazer os inimigos retirarem-se com vida.