Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

Raivata and Cākṣuṣa Manvantaras; Brahmā’s Prayers at Śvetadvīpa

Prelude to Samudra-manthana

निशाम्यैतत् सुरगणा महेन्द्रवरुणादय: । नाध्यगच्छन्स्वयं मन्त्रैर्मन्त्रयन्तो विनिश्चितम् ॥ १७ ॥ ततो ब्रह्मसभां जग्मुर्मेरोर्मूर्धनि सर्वश: । सर्वं विज्ञापयां चक्रु: प्रणता: परमेष्ठिने ॥ १८ ॥

niśāmyaitat sura-gaṇā mahendra-varuṇādayaḥ nādhyagacchan svayaṁ mantrair mantrayanto viniścitam

Śrī Śukadeva disse: Vendo tal situação, Indra, Varuṇa e os demais devas consultaram-se entre si, mas não encontraram, por seus próprios conselhos, uma solução definitiva. Então todos os devas se reuniram e foram ao cume do monte Sumeru, à assembleia de Brahmā; ali prostraram-se para oferecer reverências a Paramēṣṭhī Brahmā e lhe relataram todos os acontecimentos.

निशाम्यhaving observed/heard
निशाम्य:
Kriya-hetu/Anubandha (क्रियानुबन्ध)
TypeIndeclinable
Rootनि+शम्/शम् (धातु)
Formकृदन्त—ल्यप् (absolutive/gerund); अव्यय; ‘नि’ उपसर्ग; अर्थः ‘दृष्ट्वा/श्रुत्वा’
एतत्this
एतत्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
सुर-गणाःthe hosts of gods
सुर-गणाः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: ‘सुराणां गणाः’
महेन्द्र-वरुण-आदयःMahendra, Varuṇa, and others
महेन्द्र-वरुण-आदयः:
Karta-samānādhikaraṇa (कर्तृ-समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootमहेन्द्र (प्रातिपदिक) + वरुण (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; समाहार/इतरेतर-द्वन्द्व-प्रायः ‘महेन्द्रश्च वरुणश्च आदयश्च’
not
:
Pratiṣedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध
अध्यगच्छन्understood / found out
अध्यगच्छन्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअधि+गम् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद; ‘अधि’ उपसर्ग
स्वयम्by themselves
स्वयम्:
Kriya-visheṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय; आत्मवाचक क्रियाविशेषण (adverb: oneself)
मन्त्रैःby counsels / by mantras
मन्त्रैः:
Karaṇa (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
मन्त्रयन्तःdeliberating
मन्त्रयन्तः:
Karta-samānādhikaraṇa (कर्तृ-समानााधिकरण)
TypeAdjective
Rootमन्त्रय् (धातु)
Formकृदन्त—शतृ (present active participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘सुरगणाः’ इत्यस्य विशेषणम्
विनिश्चितम्a definite conclusion
विनिश्चितम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवि+नि+चित् (धातु)
Formकृदन्त—क्त (past participle) नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; भावे/वस्तुनि प्रयोगः ‘निर्णीतम्’
I
Indra (Mahendra)
V
Varuṇa
D
Demigods (Sura-gaṇa)

FAQs

Because the situation was beyond their independent capacity; even after deliberation, they could not reach certainty and thus needed higher guidance.

It teaches humility—when one’s own intelligence and group counsel fail, one should approach a higher, divinely guided authority rather than act impulsively.

Pause, avoid rash action, and seek clarity through śāstra, prayer, and guidance from a qualified teacher—aiming for a settled, dharmic decision.