Previous Verse
Next Verse

Shloka 43

अनसूयोपदेशः तथा सीताया स्वयंवरकथा

Anasuya’s Counsel and Sita’s Swayamvara Narrative

तच्च दृष्ट्वा धनुश्श्रेष्ठं गौरवाद्गिरिसन्निभम्। अभिवाद्य नृपा जग्मुरशक्तास्तस्य तोलने।।2.118.43।।

tac ca dṛṣṭvā dhanuḥśreṣṭhaṃ gauravād giri-sannibham | abhivādya nṛpā jagmur aśaktās tasya tolane || 2.118.43 ||

ਪਹਾੜ ਵਰਗੇ ਭਾਰ ਵਾਲਾ ਉਹ ਸ਼੍ਰੇਸ਼ਠ ਧਨੁਸ਼ ਵੇਖ ਕੇ, ਉਸ ਨੂੰ ਚੁੱਕਣ ਤੋਂ ਵੀ ਅਸਮਰਥ ਰਾਜਿਆਂ ਨੇ ਆਦਰ ਨਾਲ ਨਮਸਕਾਰ ਕੀਤਾ ਅਤੇ ਚਲੇ ਗਏ।

तत्that (bow)
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्यय (Absolutive), ‘having seen’
धनुःश्रेष्ठम्the best bow
धनुःश्रेष्ठम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधनुःश्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समास: धनुः + श्रेष्ठ
गौरवात्due to heaviness
गौरवात्:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootगौरव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन
गिरिसन्निभम्resembling a mountain
गिरिसन्निभम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootगिरिसन्निभ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण धनुःश्रेष्ठम्; समास: गिरि + सन्निभ (mountain-like)
अभिवाद्यhaving paid obeisance
अभिवाद्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootअभि + वद् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्यय (Absolutive), ‘having saluted’
नृपाःkings
नृपाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
जग्मुःwent away
जग्मुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
अशक्ताःunable
अशक्ताः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअशक्त (प्रातिपदिक; नञ् + शक्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण नृपाः
तस्यof it
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी, एकवचन
तोलनेin lifting
तोलने:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootतोलन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन

Beholding the mighty bow resembling a mountain in weight, the kings, unable to lift it, paid their homage and left.

K
kings (nṛpāḥ)

FAQs

Humility before reality: dharma includes recognizing limits and offering respect rather than resorting to envy or disorder.

The assembled kings inspect the bow, fail to lift it, then formally withdraw.

The kings’ outward decorum—saluting and leaving—reflects royal propriety (maryādā), even in failure.