Previous Verse
Next Verse

Shloka 37

ध्यानयज्ञः, संसार-विष-निरूपणम्, पाशुपतयोगः, परा-अपरा विद्या, चतुर्वस्था-विचारः (अध्यायः ८६)

दुःखमेव न संदेहो न जानन्ति ह्यपण्डिताः स्वर्गे ऽप्येवं मुनिश्रेष्ठा ह्य् अविशुद्धक्षयादिभिः

duḥkhameva na saṃdeho na jānanti hyapaṇḍitāḥ svarge 'pyevaṃ muniśreṣṭhā hy aviśuddhakṣayādibhiḥ

ਕੋਈ ਸੰਦੇਹ ਨਹੀਂ—ਦੁੱਖ ਹੀ ਦੁੱਖ ਹੈ; ਅਪੜ੍ਹ ਲੋਕ ਇਹ ਨਹੀਂ ਜਾਣਦੇ। ਹੇ ਮੁਨੀਸ਼੍ਰੇਸ਼ਠ, ਸਵਰਗ ਵਿੱਚ ਵੀ ਐਸਾ ਹੀ ਹੁੰਦਾ ਹੈ—ਅਸ਼ੁੱਧਤਾ ਅਤੇ ਪੁੰਨ-ਖ਼ਤਮ ਹੋਣ ਆਦਿ ਕਾਰਨਾਂ ਕਰਕੇ।

दुःखम्suffering
दुःखम्:
एवindeed/alone
एव:
not
:
संदेहःdoubt
संदेहः:
न जानन्तिdo not know/recognize
न जानन्ति:
हिindeed
हि:
अपण्डिताःthe unwise/unlearned
अपण्डिताः:
स्वर्गे अपिeven in heaven
स्वर्गे अपि:
एवम्thus/in this way
एवम्:
मुनिश्रेष्ठाःO best of sages
मुनिश्रेष्ठाः:
अविशुद्धimpurity/lack of purification
अविशुद्ध:
क्षयexhaustion/decay (of puṇya/merit)
क्षय:
आदिभिःand the like/and other such causes
आदिभिः:

Suta Goswami (narrating to the sages of Naimisharanya)